Zajímalo by mě , jak na tom jste . Nezáleží , jestli jste věřící , nebo ne . Prostě se občas stane , že nás v životě potkají události , které lze jen sotva vysvětlit zdravím selským rozumem . Některé situace vás nutí přemýšlet a z jiných až mrazí . Po té se přistihnete při tom, že zvažujete návštěvu u Chocholouška, protože vám muselo zákonitě hrábnout, například jako mě před třemi roky. Měla jsem opravdu živí sen . Zdálo se mi , že jsme jeli do města a že do nás vrazilo auto . Seděla jsem na sedadle spolujezdce a i když řidičák mám , ráda se nechám vozit. Náraz byl takový , že jsem se praštila do hlavy , ale jinak jsme já i přítel neměli žádná zranění. Když jsem se ráno probudila a svůj sen vyprávěla své drahé polovičce , hrozně mě z toho nárazu bolela hlava. Zní to hodně šíleně , že ? To ale není všechno . Bolest hlavy do týdne přešla a já pomalu na tento sen zapomněla .O tři měsíce později jsme jeli do Brna na nákup . O víkendu jsme totiž měli naplánovanou oslavu mích narozenin. Všechno už jsme měli ale napadlo nás , že by jsme mohli hodit na gril i nějakou rybičku . Stály jsme tam a čekali , až projedou auta v protisměru , aby jsme mohli odbočit. Najednou rána jako když vrazíte do zdi . .. a tma . Mohlo to trvat vteřinu , možná dvě a já se probrala . Byla jsem docela v šoku a snažila jsem se vzpomenout , co se vlastně stalo . Rozhlížela jsem se kolem sebe a viděla , jak můj přítel řve a odchází z auta . Ted´se mi to vybavilo, cítila jsem hrozný tlak , který mě vyhodil ze sedadla dopředu směrem k čelnímu sklu. Naštěstí jsem poctivá v zapínání bezpečnostních pásů. Ten mě taky hned vrátil zpátky a já se praštila hlavou do opěrky . Ta paní , co do nás vrazila na rovné ,přehledné silnici , kde nás nebylo možné přehlédnout , měla zrušený celý předek . Snažila jsem se vystoupit z auta a když se mě to konečně podařilo podlomili se mě nohy a udělalo se mě hrozně zle . Přivolaná policie zajistila můj převoz sanitkou do nemocnice. Tam po sérii vyšetření zjistili, že jsem v pořádku a že jsem utrpěla pouze slabý otřes mozku. Tak a tady by to mohlo skončit , ale .... To co mě opravdu vyrazilo dech, jsem se dověděla později. V momentě nárazu a mé kraťoučké ztráty paměti , mé dceři na druhém konci Brna spadla z ledničky magnetka s andělíčkem . Zrovna s tchyní chystala večeři. Ta běhala po kuchyni a pořád dokola opakovala , že se muselo stát něco špatného, že ta magnetka ještě nikdy nespadla . A nespadla ani potom . Má druhá dcera byla s přítelem v hospodě a jí se zase rozblikal a zvonil telefon s mým jménem . A do třetice mi moje máma oznámila , že mě ze židle spadla kabelka. Tak mě teda řekněte , jestli tohle není na psychiatra . Jsem si jistá , že až přijde můj čas bude to pořádný rachot :))) Věřím že někomu z vás se něco podobného taky stalo . A když ne vám , tak jste určitě od někoho slyšeli zajímavou příhodu. Dalšího na téma týdne navrhuji 
Read next
From @modroocko