Líbí se mi nápad, se kterým přišla pumpa Chemis Pasohlávky. Vyměnila zde dva klasické stojany za bezobslužné a nabídla na nich 1 Kč slevy na litru PHM, aby tím trochu motivovala řidiče postupně tuto změnu otestovat a zvyknout si na ni. Komu se tato novinka líbí a pochopí jak to funguje (přiznávám se, že mi to chvilku trvalo), ušetří pár korun a naopak kdo se tím nechce zaobírat nebo chce platit v hotovosti, tak ten si holt zaplatí na plné nádrži o pár desítek korun více. Ale rozhodují se zákazníci a nikdo jim nic nenutí. Naopak Globus, kam léta jezdíme, jednoho dne rekonstruoval svou pumpu a vyměnil všechny stojany za bezobslužné a kdo přijel natankovat tak jak byl zvyklý, měl smůlu.
Za mého dnes už docela dlouhého života se nakonec všechny racionální technické novinky prosadily. Stačí, abych si vzpomněl, že na své procházky už jsem nosil na uších walkman, discman, minidiscman, mp3 přehrávač a dnes telefon se streamem Tidal (to je něco jako Spotify, jen kvalitnější). Ale v posledních letech mám pocit, že jsou některé změny příliš tlačeny, což nakonec může být i kontraproduktivní. Například je nám aktivisty a některými politiky předkládáno, že jediná budoucnost automobilismu je v elektromobilech. Opravdu je? Možná to tak je, ale kdo to rozhodl? Trh to rozhodně nebyl. A kde je o tom nějaká větší diskuse? Jak státy a politici podporují například vývoj v oboru syntetických paliv, které by byly ideálním uhlíkově neutrálním „přemostěním“ mezi fosilní současností a dejme tomu elektrickou budoucností? Nejsem nijak zaujatý proti elektromobilům. Naopak, považuji to za ideální řešení třeba pro kurýry, taxíky, MHD. Určitě i pro řadu lidí na venkově, pokud mají někde na stodole vlastní panely. Ale EV na cestu rodiny k moři? Za mne zatím fakt ne. Pamatuji, jak děti vždycky nafukovaly balóny a hračky už někde za Vídní a neustále se ptaly, kdy už budeme u moře. Kdybych jim měl v tu chvíli říct, že ještě musíme někde dalších X desítek minut nabíjet, tak by to asi neprošlo bez pláče. 🙂
Podobně je na tom digitalizace státu. Obecně je to nepochybně prospěšná věc, ale zdá se mi, že všechny povinnosti jsou kladeny hlavně na občany anebo firmy, zatímco státní úřady na sebe žádné nároky nekladou. Na nás se hrnou postupně povinné datové schránky, elektronické přiznávání daní, identita občana, omezování plateb v hotovosti atd., ale stát nemusí skoro nic. Zkuste si třeba vyřídit příspěvek na bydlení. Takový byrokratický opruz a halda papírů, do kterých opakovaně vypisujete data, která stát stejně má, jsem dlouho nezažil. A to jsem ani nežádal pro sebe, ale jen jsem vypomáhal, takže jsem se nemusel nervovat, zda to ouřada schválí nebo ne.
Nejsem proti pokroku, naopak. Ale všechno by mělo probíhat přirozenou cestou, aby si na to lidé zvykali postupně a zjistili, co je pro ně dobré. Co jim třeba ušetří čas, práci, peníze apod. Protože ani dobro a pokrok se nedají nadiktovat.
