Já se tedy tomu našemu národnímu hospodářství vyplatím... Zase jsem zůstal doma. Tentokrát mě bolí noha. Ale tak, že se na ni nemůžu skoro postavit. S tímhle jsem zatím neměl zkušenost, tak uvidím, co z toho bude.
Ale k meritu věci. 
On se na školách nějak učí dějepis. Některá fakta jsou uváděna, některá ne. Pak se z toho něco odvozuje... Obecně se nadřazují dějiny politické nad hospodářskými a kulturními. A z toho vzniká jakési povědomí o vlastní historii. Které bývá zhusta neúplné, někdy dokonce nesprávné.
Tak mám chuť psát o něčem, o čem se asi neučí. O čem jste v životě neslyšeli. A přece to něco formovalo naše dějiny, naši národní identitu, povahu, místo na výsluní světové politiky...
Tak tedy ve středověku existoval trojí lid. Ti co se modlí, od mnicha a kaplana po papeže, ti co vládnou a bojují, od zemana po císaře a konečně ti, co je všechny živí - třetí stav, nevolníci, ale i měšťani. Což ze školy víte.
První dva stavy byly privilegované... Ale to neznamená, že by ten třetí neměl určité výsady. Na příkladu odjinud. Jeden rodinný známý se v Jihoafrické republice v 70.letech minulého století posadil na lavičku. Na špatnou. For colored only. Ti ho hnali! Ti bezprávní barevní... To byla jejich a jen jejich lavička.
Třetí stav pracoval. Ještě tak mnich mohl vedle modlení pracovat. Ale šlechtic rozhodně ne... (Zemanům se to někdy a někde tolerovalo. Šedivá každá teorie, košatý je strom života.) A šlechtic už vůbec nemohl podnikat.
Obyvatel města, to býval, do 13.století, normální nevolník. Ale nějak se stalo (v té době to nikdo nechápal, hledali za tím čerta) , že přišel k pozemským statkům. A král ty statky potřeboval. Tak si městský člověk začal od krále kupovat privilegia. A stal se z něj měšťan. Z města se stal vlastně svobodný feudál.
A co si dělal feudál na svém panství, to byla jeho věc. A co si dělal kolektiv měšťanů ve městě, to byla taky jeho věc. Feudál i město sloužili králi a zemi ve zbrani a platili berně. Měšťané navíc platili určité daně a poplatky.
Fungovalo to. Nicméně, města přeci neměla tolik politických práv v zemi.
Fungovalo to takhle do husitského otřesu. Obrněný rytíř najednou přestával být hlavní silou armády. Do popředí se tlačil pěšák s ručnicí. Vybavený a zaplacený penězi. Peníze, zbraně a žoldnéře měla města. Královská města nahradila církev na zemském sněmu.
Teď jsou si města opravdu rovná se šlechtici. Sněm hledá koncensus. A Rožmberkové musejí vyjednávat a dohadovat se s Větším městem pražským. A naopak. Například.
Což trvá až do roku 1500. Přesně do toho roku. Šlechta je s úlohou měst nespokojená. Přesvědčuje krále Vladislava, aby vydal tzv.Vladislavské zemské zřízení. No, spíš si to na králi vynutí. Novou zemskou ústavu si nadiktovala šlechta podle svých potřeb. Na úkor měst. Na úkor krále.
Vypadá to na stavovskou válku. Města proti šlechtě. Vyjednává se sedmnáct let. No, taky se trochu bojuje... Ve vzduchu se vznáší selské povstání, protože nepřátelství odnášejí hlavně sedláci. A města se roku 1517 se šlechtou domluví. Na den Sv.Václava.
Svatováclavská smlouva se jeví na první pohled jako kompromis. Města si ponechají svá politická práva. Ale... Šlechta nově získává ekonomická privilegia. Nejdůležitější je, že šlechta od toho roku smí vařit pivo. Pro své nevolníky. A má právo přímusu. Její nevolníci musejí kupovat jen její pivo za cenu šlechtou stanovenou.
Šlechta bohatne. Města už víc ne. Moc šlechtických rodů se zvyšuje. První stavovské povstání z let 1546-7 si odskákala města jako celek. Ze šlechty jen několik jednotlivců. Města dále ekonomicky a politicky ztrácejí. Dostávají se do vleku šlechty.
Druhé stavovské povstání, 1618-1620, vlastně není stavovské, ale jen šlechtické. Mezi defenestrujícími na Pražském hradě žádný měšťan nebyl. Ale porážku si zase odnesla nejvíc města.
A tak se stalo, že po slibných začátcích ve století 15. u nás kapitalismus nakonec vybudován nebyl. Předběhly nás Flandry, později, po Válce růží, i Anglie. Čechy přestávají být světovou velmocí. Postupně se posunujeme, klesáme, níže a níže... Až jsme tam, kde dnes jsme.
Není to všechno proto, že města se vzdala exluzivity při vaření piva. Ale i to je jedna z příčin.
Tohle jste se ve škole učili?