Malá úvaha ke staroměstské exekuci

krakonos(75)
Published in
#cesky
Words
399
Reading
2 min
Listen
Play
5y

A máme tu čtyřsté výročí staroměstské exekuce. Před pár dny zas bylo výročí atentátu na R.Heydricha... Ono je nějaké výročí každou chvíli.

Nebudu ani připomínat, ani shrnovat, co se to tenkrát kolem Bílé hory a potom dál semlelo. Dovolím si ten ahistorický luxus psát o tom, co se semlít mohlo...

Nějakých třicet let po našem stavovském povstání zachvátila Anglii buržoasní revoluce. A v čem se lišila česká rebélie od té anglické? I v Anglii šlo i o náboženství... Ale u nás povstání jednoznačně vedla šlechta a města se octla v roli statistů. Angličtí ctihodní poslanci už měli nakročeno k buržoasii.

Ale hlavně tam měli Cromwella. Paličáka, který se ničeho neštítil a byl ochoten jí přes porážky a osobní oběti k vítězství. My měli Albrecha Jana Smiřického. O kterém se uvažovalo jako o českém králi. V roce 1618 umírá v pouhých čtyřiadvaceti letech... Druhý takový rozený vůdce se už nenašel.

Ale dejme tomu, že by se našel... A že by české stavovské povstání zvítězilo. Nizozemští gézové proti španělskému Filipovi II. také neměli šanci, a přeci vyhráli...

Co by se dělo pak? Od toho by se odvíjel osud českých zemí. Po porážce jsme se stali součástí centralizujícího se habsburského mocnářství. Tři sta let jsem trpěli! A upřímně, netrpělo se nám až tak špatně. Habsburkové se ubránili Turkům... Čechů postupně přibývalo a země bohatla. V 19.století jsem se stali nejprůmyslovější částí monarchie...

V případě vítězství stavovského posvstání se nabízely dva scénáře. První anglicko-nizozemský. Stavovský stát by se transformoval do jakési parlamentní protodemokracie a kráčel dál cestou Nizozemí a Anglie. Ke kapitalistickým světlým zítřkům, k budování kolonilální říše... Což není úplně pravděpodobné.

Spíš by náš stát zůstal stavovský a v konkurenci centralizujících se ostatních států by kráčel polskou cestou. K několikerému dělení. Třeba k takovému dělení, které nám hrozilo v roce 1740. Slezsko a Morava Prusku, Čechy Bavorsku. A sbohem národní obrození...

Tyto varianty ani vzdáleně nenastaly. Tudíž nevíme a vědět nebudeme, co by kdyby... Ale nebral bych porážku stavovského povstání z roku 1620 se závěrečným účtováním z roku 1621 jako národní katastrofu. Možná, že stavovské vítězství by nakonec vedlo k něčemu ještě horšímu...

Ostatně Valdštejnova smrt v Chebu 1632 přinesla větší přesun majetků uvnitř Českého království než známější pobělohorské konfiskace. V roce 1621 v zásadě Češi okrádali Čechy, jak nám velela (a velí) husitská tradice... Vlan cizinců dorazila až v roce 1632.

Safra, ten bitcoin hezky klesá... Nemají v tom nakonec taky prsty Češi?

kraki-a.png