Včera jsem uveřejnil fotografii štramáka v rakousko-uherské uniformě. Je součástí pomníku zdravotníkům, kteří za I.světové války zahynuli při poskytování pomoci raněným. Nevím, jestli je nějak rozlišeno, ktrerého dostala kulka a kterého skolil tyfus... To je ale asi jedno.
Pomník najdete na nádvoří 3.interní kliniky na Karlově náměstí. (Staré Město, Praha, Evropa, střední). Já Vám to radši ukážu...
Jistě by se mi dalo vytknout, že pomník beru z nemožného úhlu a voják má obličej maskovaný větvičkami... Jenomže prakticky až u pomníku parkují auta. A to jsem ještě vychytal, že právě jedno odjelo a já fotil z jeho místa. Opravdu jsem záběr líp nevymyslel.
Ale k pomníku. Je jistě chvályhodné připomínat si ty, kteří položili život při záchraně jiného života. Ale jak připomínat. Nejde o to, že na špici obelisku asi byl původně (truchlící) rakouský dvojhlavý orel...
Ten voják tam jako co? Zdravotník to není. Má bodák a patrontašku. Čestná stráž to také není, nestojí v haptáku a nemá pušku... Proč tam vlastně je? A ta ženština? Že by vlast litující odchodu svých synů? Nahá je proč? Nebo jiná alegorie? Lítost? Zármutek? Truchlení? Kašna, asi s vodotryskem. Proč?
No zkrátka mně je těžké za zavděčit. Já bych, kdybych to uměl, třeba v kameni vyvedl prostřelenou zdravotnickou brašnu. Nebo tak něco. Tohle mi přijde, že sochař si chtěl usochat figury, protože to rád, má na ně materiál a umí to. K jaké příležitosti, to je mu jedno. A něco takového dobový vkus asi i vyžadoval a objednal...
Že bych si udělal seriálek o pražských pomnících? Proč ne o domovních znameních? Nebo o čemkoliv jiném... Já asi vždycky něco jen tak nakousnu a půjdu dál.
Bylo by nějaké přání laskavého čtenáře, o čem historickém v Praze bych měl psát?