Jan Evangelista Purkyně

krakonos(75)
Published in
#cesky
Words
732
Reading
4 min
Listen
Play
3y


Ano, takhle by se měla fotit busta velikánova na piedestalu, rodný libochovický zámek v pozadí... Jasně, to není moje fotka. Tu jsem si vypůjčil z panelu na výstavě o J.E.P. uvnitř toho zámku. Busta zakrývá okno místosti, kde se výstava koná.

No a takhle by se busta fotit neměla... To už je fotografie moje. Rodina na mě spěchala, abych už konečně... A šlo o to nezabrat tu paní, co před sochou velikánovou plela jakýsi podivný, asymetrický záhonek...

Mimochodem piedestal. Překládáme jako podstavec. Slyším tam to francouzské slovo "pied". Chodidlo. Od toho pedály... Může "stát" busta na podstavci pro chodidla? Není to pro ni dehonestující? Já mám starosti, že...

Jan Evangelista. Ono těch svatých Janů je... Evangelista a Nepomucký jsou nejčastější. Existuje i Zlatoústý (Chrisostomos), ale toho neznám žádného. Když se nějaký jmenuje Nepomucký, můžete vzít jed na to, že není evangelík. Opačně to neplatí. Myslím, že Jan Evangelista Purkyně katolík byl. Takový darwinovsky vlažný...

On jeho tatínek byl zaměstnancem šlechty. A ta u nás byla v 18.století povýtce katolická. A pan otec nebyl jen tak nějaký kočí (narážka na TGM), ale správce panství. I když...

Tehdy asi nebyly příjmové nůžky mezi topmanagery a prostými zaměstnanci tak rozevřené jako dnes... Nevím. Honzíkův tatík umírá, když je synovi šest. Synek sice má na studia, ale musí se po zbytek života živit prací. Ale jeho ta práce bude bavit. Má tak někdo štěstí...

Malý Honzík se stane velkým panem doktorem. S pohříchu vlasteneckými sklony. Zahoří pro vědu. Vedle vědeckých prací skládá básně. Navíc česky... To se pak nemůže divit, že na něj profesura nevybyla ani v Praze, netož ve Vídni.

Naštěstí náš vlastenec se kamarádí hodně s Prušáky. A tak se pro něj našlo vytoužené profesorské místo ve Vratislavi. (Zdravím mespanta@mespanta , Evropa je hrozně malá...)

Ve Vratislavi se naplno věnuje vědě a činí své nejvýznamnější objevy. Na slavné konferenci německých lékařů a přírodovědců v Praze v roce 1837 jako první formuluje teorii, že existuje jakási buňka... A že je snad dokonce důležitá. Také mu ve Vratislavi na choleru zemřela žena a dvě dcery. Jen dva synové přežili. Nadaného malíře Karla ale také přežil...

Je prý nejčastějším eponymem v české vědě. (Je po něm pojmenováno nejvíc lidských částí, jevů, zařízení, procesů, planetka, kráter na Měsíci, univerzita, mnoho náměstí...) Předjímá Freuda i Junga, fušuje do kinematografie jako do didaktické pomůcky (předjámí její umělecké možnosti), souhlasí s Darwinem, píše básně, překládá poesii... Velikán na piedestalu.

Zabývá se fyziologií. Možná osmdesátiletý pán ze sebe dělá na daguerrotypii kašpara.. No, možná už to není daguerrotypie. Po roce 1850 už existují i jiné metody snímkování... Ale stejně tam za sebe mohl posadit asistenta. Dobrá pohoda a šibalství... Zajímavé emoce. Že by byl pán šibal? Že by to nebyla kamenná jen sfinga?

Velikánovi je věnována na zámku jedna výstavní místnost... Spousta materiálu. Zajímá to někoho? (Kromě magorů, jako jsem já?) Tentokrát jsem s sebou neměl žádného lékaře. Škoda. Měli by postřehy, co lajka nenapadnou... Ale to, že jsou na obrázku i zubařské kleště, to poznáte také, ne? Tak si představte zákrok s nimi prováděný.

Chirurgické nástroje... Představte si... Zručný chirurg tehdy zvládl amputaci nohy pod kolenem za 8 sekund. Anestézie už existovala. Nějaký Ludvík Pasteur káže v Pařiži cosi o sepsi a antisepsi. Ale kdopak by ho poslouchal. Není to lékař, jen chemik.

Porodnické nástroje... Ne, nic si nepředstavujte! Porodnické kleště... Klešťový porod. Já jsem se ještě setkal s jeho následkem. Imbecil Vojtíšek. Takový hodný... A hezký kluk to mohl být. Dnes se tahle metoda snad už opustila.

Jsem schopen se dívat na Purkyněho kritickýma očima. Ale v rámci jeho doby. Tehdy frčela lékařské fenomenologie. Jste takový, jak vypadáte... Odtud vede cesta k eugenice, rasové hygieně a do plynových komor...

Kdyby se na Purkyněho vrhli aktivisté... Byl rasista, homfob? Určitě. Byl feminista? Nevěděl by, co to je... Jako tehdy všichni.

Máme tedy Purkyněho zavrhnout a začít přejmenovávat? Jistě tušíte, co bych Vám k tomu napsal...

Podepsali byste se pod to? Ano, chybí tam Nejvyšší a jeho pomoc. Kdo ví, jak to spolu s Purkyněm měli... Já ne.

Kdybych já to uměl zvětšit... Za svoje celoživotní dílo obdržel J.E.Purkyně dědičný šlechtický titul rytíře. Asi deset dní před smrtí.

Vědec zemřel, dílo žije. A jeho potomci též. U jeho rodu došlo k bohatému rozrodu, rozdělil se do četných větví. Purkyňové se uplatnili ve vědě a v kultuře... To rakouské školství prostě umělo s talenty pracovat. A mně už začal školní rok... Ty souvislosti...