Ve škole, při angličtině, jsme dostali za úkol vypracovat svůj rodokmen. V angličtině. Šlo spíš o to procvičit si anglická slovíčka než se něco dozvědět o své rodině a rodu. Já to ale vzal jinak.
Mám tátu dějepisáře. Četl jsem si už i Kroniku jednoho svého pradědy. Ale to byl otec mé babičky z otcovy strany. Teď mi šlo o přímou linii. Tak jsem se táty zeptal, jak na to.
Táta mi ukázal opis a překlad Kupní smlouvy, kterou uzavřel Šimon P. 1.července 1703 s milostivou vrchností horšovskotýnskou, hrabětem Trautmansdorfem (v zastoupení) o koupi mlýna za 250 zlatých. A ten mlýn má můj táta společně s mým prastrejdou v majetku dodnes. Prastrejdu jsme tam naposledy navštívili letos na sv.Václava.
Pak mi táta řekl nějaká data. Takže:
Já, Jan Haštal P., 2011 - ?
táta, Emanuel Petr P., 1967 - ,
děda, Emanuel Václav P, 1943 - 2004
praděda, Emanuel Karel P., 1916 - 1988
prapraděda Emanuel ? P., ? - asi 1937
???
Pak jsem dostal radu, že si mám sednout na internet. Že jsme z rodu, do kterého patřili významní lidé. Politici, umělci, vědci, podnikatelé, starostové. Zkrátka vážené osoby. Že jeho to nikdy nenapadlo se o to zajímat. Ale že někoho skoro jistě ano, že tam dost pravděpodobně něco najdu.
Zadal jsem si jméno Šimona P. Dostal jsem se na volesky.com A nestačil jsem se divit...
Takže Šimon P. , 1661 - 1727, mlynář. Měl otce. Jmenoval se Vít, žil 1610 - 1677. Ten se narodil v Merklíně, byl mlynářem a purkmistrem Staňkova. Pořád se s někým soudil a něco kupoval. Je o něm spousta zápisů. Jeho otec zahynul za Třicetileté války. Jméno jsem nezjistil.
Vít se dvakrát oženil. S Annou Vohankovou měl tři děti, s Magdalenou Brichtovou-Eggerovou vlastních deset. Ona ještě asi měla děti z předchozího manželství. Z kluků, kteří se dožili dospělosti, se stali hlavně mlynáři. Buď se na mlejny v okolí přiženili, nebo jim je otec Vít koupil. To byl i případ Šimona. A dcery se na jiné mlýny vyvdaly.
Šimon se také dvakrát oženil. S Annou Krollovou měl deset dětí, s Dorotou Herianovou jedenáct. A historie se opakovala.
Pro mého přímého předka Matěje P, 1708 - 1772, koupil Šimon mlýn v Dolní Kamenici za 550 zl. Matěj se taky oženil. Jen jednou. S Marií Annou Ticháčkovou. Měli "jen" sedm dětí.
A teď to začne. Je už skoro nemožné, aby si P. vzal někoho, kdo neměl jeho krev. Jsme na tom jako staré šlechtické nebo královské rody...
Matěj má i syna Šimona, 1735 - ?. Ten se přiženil na mlýn v Bukové. Bere si Marii Annu Ticháčkovou. Mají jen jednoho syna, Josefa.
Josef, 1761 - ? se přiženil zase do Merklína. Jeho matka je Ticháčková a on si bere také Ticháčkovou. Annu.
Mají spolu syna Antonína Petra, 1797 - 1877 ( Ano, dožil se osmdesáti let.) Ten se stěhuje na mlejn v Janovicích nad Úhlavou. Bere si ženu stejného příjmení jako má on sám. Marii Annu P. S tou má osm dětí. Po její smrti si bere Magdalenu Vlčkovou - Schmiedovou. Přežil svého syna
Emanuela P., 1830 - 1877. To nebyl mlynář, ale pouze sekerník v Dolní Lukavici. A tam se můj rodokmen na internetu přerušuje. Jsou rozvedeny jiné jeho větve.
Můj tátou vzpomínaný prapraděda Emanuel... Narodil se v Chotiměři, odkud se přiženil na náš mlýn. Vzal si vdovu po místním mlynáři taky P., za svobodna Vrbovou. Pak umřela ona, on se znovu oženil s Markétou Ťoupalovou, která zemřela 1959. To si strýc pamatuje. Ale kdy se mu narodil a umřel dědeček, to si nepamatuje.
Strýc dostal za úkol najít oddací list svého otce z roku 1942. Tam by měli být uvedeni s daty jeho otec i děda, to by měl být ten sekerník... Byli jsme Protektorát. Platily Norimberské zákony. Kdo se chtěl oženit nebo vdát, musel doložit předky dvě generace zpátky, jestli není Žid.
Teda... Mě baví matematika a fyzika. Ale tohle je taky zajímavé. Hodně zajímavé. Ty svatby mezi příbuznými. Prý někteří moji předci a příbuzní nebyli úplně v pohodě. Pár se jich pokusilo o sebevraždu a občas se jim to i povedlo.
Herec Zdeněk Štěpánek, to byl bratranec mého pradědy, ten se o to pokusil. Jeho synovi Martinovi, jednu dobu ministru kultury, tomu se to povedlo. Se zastřelit.
Jsem já normální? Když se srovnávám se spolužáky, nepřipadám si. Ale sebevražda mě ještě nenapadla. Možná, že jsem magor, ale celkem spokojený magor.
Dneska mě ještě čeká rehabilitace. Páteř... Asi rodová degenerace, když to tak po sobě čtu. A potom flétna. Hudební nadání bych měl zdědit taky, mám po kom.
A věřili byste, že někdo ve třídě ani nevěděl, kdo je jeho otec? A kdo byli dědečkové a babičky, to už vůbec ne.
Musím se přiznat, že u tohohle článku se mnou táta spolupracoval víc než u jiných.
Kdo si všimne článku bez obrázku? Ale co sem dát? Třeba tuhle prázdnou láhev od piva, co jsem dostal ke svým dvanáctým narozeninám. (To jsem zvědav, jak táta sežene třináctku!)
Souvislost mezi rodokmenem a lahví? Pivovar v Klášteře v Želivi byl založen, když Vítovi P. bylo sedm let.
