Dnes mám tak zvaný vysírací den. Omlouvám se za sprosté slovo, ale jinak to nazvat nejde.
Kupuju dárek přes internet, lístky na Neubautny, vidím dva poslední, tak je beru, školácká chyba, nekontroluju si platbu a ze čtyř tisíc je sedm a půl, protože jsem se ocitla na nějaký pošahaný burze. Samozřejmě obchod už nelze vzít zpět. No to bude mít brácha s družkou ještě k příštím Vánocům. Když už se s tim nějak srovnám, jdu tisknout druhou matrici, ať přijdu na jiné myšleny. Ten nejlepší prvotisk, kde bylo opravdu krásný světlo si nechávám nakonec. Jdu prvotisk naložit na lino a volá maminka, a tak aby mi nezaschly, barvy ho pokládám. Špatně, hlavou dolů. To už tluču hlavou o lis. Ještě mám namočený kešu ořechy, že zkusim novej recept na jakože vegan sýr. Moc se mi do toho s dnešní konstelací nechce, ale co s nima?...Nejdůležitější základ hmoty sbírám po celý kuchyni, v podstatě jsem ho zvládla dostat na správný místo v hrnci asi tak polovinu, což je dost znát na chuti i konzistenci. Nejhorší na tom je, že je toho opravdu hodně. No, teď ještě peču chleba. Tak už si zvykám na představu, že vytáhnu kus uhlí. Ať se daří.
PS: kocour mi vymazal půlku textu, tak to píšu znovu.
