Letos v říjnu slavíš své druhé narozeniny, Terezko. To to utíká!
To, co tobě připadá jako věčnost, je pro nás pouhá chvilka. Už dávno nejsi to malé miminko v kočárku. Je z tebe veliké dítě.
Kočárek sice ještě stále používáš, ale kdybys v něm nespinkala a nepapala, skoro bychom ho nepotřebovali.
Už se čile proháníš po dětských hřištích, užíváš si houpačky, houpy a prolézačku, rouru, nedaleko našeho domova.
Máš ráda chození objevování nových míst. I tvá inteligence prudce vzrůstá. Opakuješ jednotlivá slova a zkoušíš jednoduché věty. Nedávno tě pobavilo, jak Bazík pronásledoval mouchu, mouku, to ses pak hlasitě smála.
Rádi bychom ti byli dobrými rodiči, Terezko. Věřím, že i ty nás máš ráda nejméně tak, jako my tebe.
Dá-li Bůh, budeme tě vychovávat v klidu a v lásce s vděčností, pokorou a bez bez zbytečných nervů .
Díky tobě jsem poznal, co je to otcovská láska. Je to krásné.
Tak hodně štěstí, zdraví i lásky do dalších let, má dceruško dvouletá. Až tohle jednou budeš číst, vzpomeň si na nás.
Krásné narozeniny, Terezko!
Tvůj milující tatínek