Dnes pršelo. Šel jsem s nákupem domů a rozbil se mi deštník. Kdy jindy se může rozbít, nežli při dešti.
Je to velmi pěkný deštník, s částečně kevlarovými dráty. Jenže ouha. Jak je jinak deštník kvalitní, tak knoflík sloužící k jeho stahování a roztahování, je plastový. Má i plastový zobáček, který zapadá do kovové rukojeti deštníku.
A jako na potvoru se tento zobáček ulomil.
Rozhodl jsem se dát deštníku ještě jednu šanci a ušetřit peněženku i přírodu.
Do knoflíku jsem rozžhaveným drátem vypálil dírku a do dírky zavrtal vrut. Jeho hrot teď nahrazuje ulomený zobáček.
Netuším, jak dlouho tato provizorní oprava vydrží. Nevadí. Budu rád za každý déšť, který s tímto deštníkem přečkám. A to nejen pro to, že to byl dárek od mé drahé ženušky...