Po návratu z ostrovů jsem se nakonec rozhodl zúčastnit se fotografické výzvy od 
Mám rád knihy od spisovatele Oty Pavla, hlavně sbírku povídek Fialový poustevník a Jak jsem potkal ryby.
Zaujaly mě pro svou poetiku, přírodu, řeku a lidské osudy postav inspirovaných reálnými zážitky autora a místními lidmi, sice malými svým významem a dosahem, ale velikými svou srdečností, statečností a obětavostí. Tyto vlastnosti jsou ještě umocněny viděním děje postavou malého kluka - autora, který zažíval své dětství v období protektorátu.
V neposlední řadě musím zmínit i filmy režiséra Karla Kachyni Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců, kde v roli tatínka malého Oty Pavla excelovali Vladimír Menšík a Karel Heřmánek jako nezapomenutelný prodavač vysavačů zn. Electrolux.
Pro fotku bych nejraději zašel k ní, k řece. K Berounce. Ta jako stříbrná nit protéká krajem křivoklátských lesů a její voda odnáší osudy lidí i převozníka Proška, člověka spjatého s přírodou a místním krajem, rybářem par excellence.
Navštívil bych Luh pod Branovem, hostinec U rozvědčíka, poseděl v tichu nad vodou řeky. Vytáhl pramici a zakotvil uprostřed proudu, abych získal inspiraci před stisknutím spouště. Rozdrobil bych svůj poslední rohlík pro ryby a čekal na zlaté úhoře, až potáhnou.
A bude jich nepočítaně...
Místo toho jsem však doma vytáhl Terezčinu hračku. A tady je. Jak jsem potkala ryby... Terezčinýma očima. Věřím, že i ona bude mít ráda přírodu. A třeba i ona si jednou přečte knihy Oty Pavla...
Přemýšlel jsem i o nové knize, kterou jsem dostal k Vánocům od ženušky. Má jedinou vadu - ještě jsem jí nestačil přečíst.
Je o panu Teslovi - vizionáři, především však o geniálním vynálezci, který se, viděn obyčejným člověkem své doby, stal pánem blesků.
jeho vynálezy v oblasti střídavého proudu, elektromagnetismu, elektrických motorů a bezdrátové komunikace posunuly lidstvo vpřed. V knize jsou zmiňovány i mýty a legendy o Teslovi. Jeho přijímač zářivé energie, který skutečně elektřinu z atmosféry sbírá, výzkum neviditelnosti a další utajované vynálezy, které zabavila vláda USA.
A také Teslův transformátor, který měl zajistit lidstvu bezdrátový přenos energie po celé planetě. Co na tom, že jeho praktické využití zatím není velké. Je to zázrak techniky a v budoucnu bude jistě i jako iontový motor využitý jako zdroj pohybu pro meziplanetární lety.
Ano, Teslův transformátor. Nedávno jsem takový malý našel dole ve sklepě mého pracoviště. V laboratoři a skladu přímo muzeálních, ale nádherných věcí a přístrojů. Jednalo se o zkoušečku, tester vakua elektronek a rentgenových trubic.
Stále běží. Zapnul jsem ho po padesáti letech a ozvalo se vrčení vibračního měniče a praskot jisker v Teslově jiskřišti. Energii o vysokém napětí i frekvenci jsem jen pro vás pustil do obyčejné žárovky.
Obyčejné, ale ve své době též zázračné baňky zářící jasným světlem.
Pod Teslovou energií se též rozzářila. Ale nikoli bílým jasem, ale fialovým plazmovým výbojem. Krása. Pan Tesla by měl radost, že jeho přístroj po tolika letech stále žije.
A já se těším, až si přečtu knihu o tomto zajímavém člověku a vynálezci.
Díky ženušce budu moci.