Mám v širší rodině několik učitelů. Vesměs jde o hodné a obětavé lidi, kteří mají rádi svou práci i děti, které učí. Ale zároveň jsou silně zahleděni do malého světa své třídy, školy, rodiny, a navzdory vysokoškolskému vzdělání někdy nechápou nebo možná odmítají chápat širší souvislosti.
Ve dne 27. listopadu se v Praze na Malostranském náměstí konala odborářská demonstrace, která navazovala na stávku školských odborů. Na demonstraci se mimo jiné mávalo rudými komunistickými vlajkami, přítomné vedení KSČM rozdávalo na všechny strany úsměvy a předměty s komunistickou propagandou. Objevily se dokonce i vlajky ruské. Z pódia mluvili kromě odborářů i představitelé pro-kremelské páté kolony, pod pódiem a částečně i na pódiu se celkem nepokrytě mluvilo o nutnosti zrušení současné podoby demokracie a nastolení jakéhosi „východního“ modelu společnosti orbánovského nebo putinovského střihu. Atmosféru demonstrace dobře ilustrovalo pískání na šéfa školských odborů Dobšíka, protože z pódia jako téměř jediný řečník nepožadoval demisi vlády (a nejlépe snad i veřejnou popravu jejich členů), ale pouze více peněz do školství, tedy to, kvůli čemu učitelé původně stávkovali.
(Foto ze sociální sítě X, Michaela Rambousková, Seznam zprávy)
Ale bohužel když jsem se večer ptal několika učitelů v naší rodině, zda jim nevadí, že si jejich jinak zřejmě zcela oprávněnou stávku ukradli nedemokratičtí „politici“, tak naprosto nechápali o čem mluvím. Říkali, že jim jde přeci jen o to, aby měli učitelé a nepedagogičtí pracovníci škol (školníci, kuchařky…) více peněz a lepší podmínky pro svou práci. Jenomže pokud nejsem schopen vysvětlit lidem s vysokou školou, kteří navíc vychovávají další generace, budoucnost této země, že se stali užitečnými idioty mocenských či politických ambicí někoho jiného, tak jak to pak má pochopit širší veřejnost dřív než bude pozdě? Vyrůstal jsem za normalizace, kdy se nesmělo svobodně mluvit, psát nebo cestovat, a mám stále větší strach, že současné děti budou už brzy vyrůstat v něčem normalizaci až příliš podobnému. K vítězství zla nepotřebujete mít ve společnosti převahu zlých. Stačí když ti dobří nedělají nic.
