Komentář Aleny k zaslanému textu posem:
“Ahoj Honzo, děkuji ti za texty, je to opravdu výjimečne. Myslim, ze uz je to dobre , a ze neni nutne delat další a další úpravy, i kdyz samozřejmě je to možné. Ale z vlastní zkušenosti vím, ze jednoho dne je potřeba text dat z ruky. První knížku jsem psala ale taky mnoho let. Jen mam o tebe trochu obavy, ze málo spis a vysazuješ léky. Nejdřív to asi v psaní pomůže, ale pak to muže byt horší. I z tvého textu vím, ze na svou nemoc mas náhled a lide, které znám a žiji s ni dlouho a jsou zcela stabilizovaní a někteří tvoří, léky vždycky nakonec brat začali , tak jsem přesvědčena , ze to je Leoši řešení. Momentálně na mě působíš jinak než dřív. Je to samozřejmě na tobě, každý je jiný a nemohu se do tebe uplne vcítit, ale proste se o tebe obávám. Taky prosim budu raději, kdyz mi budeš psát před den. Mam naloženo docela hodně a v noci potrebuju vypnout, abych mohla pres den fungovat. Drzim palce at je pro tebe psaní tvořivý proces , ale ne neco , co tě zcela vyčerpá.”
“Díky, jsem rád, že se líbí. Ohledně léků jsem spokojenější, když občas nespím, i když můžu být takzvaně nesnesitelný, protože všechny mé důležité myšlenky přišly v noci. Tvůj strach bych naopak léčil rád já, tím, že Tě ubezpečím, že je mi lépe v myšlenkách, než v těle a únava se mi líbí. Alespoň mám při ní pocit, že tělem něco cítím. Po tom ohromném styku vzpomínám na něco, co znamenalo skutečný dotek, ne takový, který znají lidé, skutečnější a všechno, co cítím tělem připomíná šálek čaje, který mě ubezpečuje, že nějaká hmota přece jen je.”
“To, ze je ti lepe v myšlenkách než v tele - tomu hodne rozumim. Jsou ( nebo jsme) lide, pro ktere je vnitřní svět důležitejší. Ale v mém věku a poté, co jsem zažila to, jak Jáchym přesně pred 20 lety ležel v několik týdnu v komatu a ja jsem pak leta studovala souvislosti mozek - tělo- vím, ze fyzické věci, omezeni, udržitelnost , je proste treba brát v úvahu a pokládám to za další stupeň poznání.”
“Nemám zájem si ulevovat spánkem. roky do mě ládovali medikaci, abych se vyspal a já se trápil tím, že na to nemůžu přijít, žádná bolest není podobná té krásné, kterou znám (Myslím tu šílenou bolest ze sanitky) a únava mi fakt neublíží. Když jsem léky vysadil napsal jsem to za čtyři měsíce čistě a bez bludů a šest set stran trápení tím, že příliš spím, šlo do prdele.”
Jan Kotyk - Rozklady po vzoru Toma Johnsona (volné variace na větu z Organ and silence)
Jan Kotyk - Rozklady po vzoru Toma Johnsona (volné variace na větu z Organ and silence)
K Matějovi: Když jsem byl venku před setkáním se Sárou pořád a on viděl film, v kterém hraje on s mými zuby, přerušil kontakt. Nedivím se, mohl mít strach, po setkání se Sárou mi jen řekl, že už se se mnou bavit nechce. Říkal jsem mu, že to přežiju a pak jsem zapomněl. Válčil o život více než já, s anorexií a bulimí, párkrát jsme se v lásce viděli, ale nevydžím kontakt dlouho. Mám ho moc rád.
