Včera jsem měl referát na estetiku na téma odpornost v hudbě jako výrazový prostředek.
Začal jsem vtipně skladbou Břišní tanec, ve které jsem použil výhradně zvuky, kdy mi kručelo v břiše plus pár stenů při bolení břicha.
Pokračoval jsem přes Salome, Jokera 2, Powder her face od Thomase Adése přes CPAC anthem 2021 k Zemanovi a jeho hudebně kritické myšlence z předvolební debaty:
Šerednost jako estetické téma prošlo a včera jsme dojeli s babičkou a našima na hory, dopoledne jsme šli na procházku cca 6 kilometrů a odpoledne jsem zůstal s babičkou na chatě a složil pro Jirku další plochy na impro, tentokrát trochu delší (43 minut.)
