A popular Czech winter song suggests that when Prague gets about three centimetres of snow, there’s always a calamity. Well, it is sort of true when it comes to driving in the suburbs. On the other hand, Prague looks wonderful with a fresh blanket of snow – at least until the snow melts into an ugly brownish slush. But that’s a completely different story. It has snowed for several days. So places like Divoká Šárka park look like taken from a winter fairy-tale. I took a stroll there yesterday – I needed a topic for my #beersaturday post and there’s a great brewery at the edge of Divoká Šárka. Sure, I could have gone there directly but as I know the place well and live nearby, I wanted to earn my beer this time.
Ladovskou zimu asi znáte. Teď máme v Praze víc než tři centimetry sněhu, sněžilo několik dní. A dokud se ze sněhu nestane taková ta klasická hnědá břečka, Praze sněhová peřina sluší. A třeba o Divoké Šárce to platí dvojnásob, je jako z pohádky. Vyrazil jsem do ní včera, protože jsem potřeboval nové téma na #beersaturday. Na kraji Šárky je fajn pivovar. A protože bydlím kousek a bývám tam často, chtěl jsem si to pivo tentokrát zasloužit.
Divoká Šárka is a forested gorge and a protected natural area where several endangered species live. Once you enter it you easily forget you’re in the city – and not far from the city centre, a walk to Prague castle would take less than an hour, a ride by public transport like 20 minutes. Divoká Šárka is obviously a popular recreational area, people walk their dogs and do sports there. We met cross-country skiers, a bunch of rock climbers (even though they may actually have been speleologists), bikers, joggers… And children with sledges, skibobs and so.
Divoká Šárka je zalesněná rokle, a taky je to chráněné území s několika ohroženými druhy. Rychle v ní zapomenete, že jste ve městě, a celkem kousek od centra. Až na Pražský hrad byste došli cirka za hodinu, za dvacet minut jste tam tramvají. Šárka je pochopitelně oblíbená rekreační oblast, Pražané tu venčí psy a sportují. Včera jsme potkali běžkaře, partu horolezců (kteří ale možná byli spíš speleologové), cyklisty, běžce... A taky bobující a sáňkující děti...
There are two distinguishable features of Divoká Šárka – the Šárecký Creek and the rocks around it. The creek is very photogenic.
Pro Divokou Šárku jsou typické hlavně Šárecký potok a skaliska nad ním. Potok je opravdu fotogenický.
It is also very clean for a city creek – even crayfish live in it. And it waters a natural swimming pool in the midst of Divoká Šárka. It is quite secluded and always very cold but crowded all the time. In summer, not now :) Well, I took the picture over the fence and it is not really good. The pool is visible, though. With the rocks around, it feels like somewhere in the Alpes, doesn’t it?
Na městský potok je taky velmi čistý, žijí v něm dokonce raci. A vodu z něj čerpá i přírodní koupaliště uprostřed Šárky. To je celkem daleko a voda je v něm vždycky studená, přesto je koupaliště nestále plné. V létě, ne teď :) Fotil jsem přes plot, tak se snímek moc nepovedl, ale bazén je vidět. S těmi skalisky to vypadá jako někde v Alpách, ne?
A Girl’s Jump restaurant. I guess the name might puzzle you a bit. Well, let me explain. Divoká Šárka is linked to one of the old Bohemian legends – Šárka was a famous female warrior from “The Maidens' War”. Arguably the earliest gender conflict ever as it took place in the 8th century. According to the legend, it was an uprising of women against men. At certain point of our early history, women left Vyšehrad castle in Prague and established a new one, Děvín (something like “Girls’ Castle”). Šárka, one of the leading characters, eventually threw herself to death from the cliff above this restaurant after helping to kill her lover Ctirad. The very cliff is called “Girl’s Jump” since then. Beer lovers should note those names, I will come back to them in the #beersaturday part of my post.
Restaurace Dívčí skok. O dívčích válkách jste asi slyšeli, mělo na ně dojít v 8. století. Naštvané ženy odešly z Vyšehradu a založily si Děvín. Šárka, jedna z hlavních postav příběhu, v zoufalství skočila ze skály poté, co pomohla zabít svého milého, Ctirada. Skále se od té doby říká Dívčí skok. Jména si zapamatujte, jste-li tu kvůli pivu, ještě se k nim dostanu.
Džbán water reservoir. We've almost reached our goal, the brewery.
Džbán. Už jsme skoro v cíli, v pivovaru.
Here it is, one of my favourite places in Prague. Libocký pivovar. It also hosted one of the Czech Hive Meetings (well, it was actually Steem Meeting back then). Fortunately for me, it takes me just about 30 minutes to get there walking (unless I take a stroll across Divoká Šárka like yesterday).
Tak tady je, jeden z mých oblíbených pražských podniků. Libocký pivovar. Kdysi se v něm konalo i jedno Hive setkání (i když tehdy to byl ještě Steem meeting). Naštěstí to mám kousek, pěšky jsem tam za půl hodinky. Teda když si neudělám procházky přes Šárku, jako třeba včera.
As you can see on the menu, the names of the beers come from The Maidens’ Wars. There are Šárka and Ctirad, the two lovers. Besides of them, you can order Libuše and Chrudoš, two other characters. I really like Černý Pátek (Black Friday) but it was not on tap yesterday. It didn’t matter much as there was Šebestián, a great German-style dunkelweizen – dark wheat ale.
Jak vidíte na menu, jména piv odkazují na Dívčí války. Kromě Šárky a Ctirada si můžete dát ještě Libuši a Chrudoše. Hodně mi chutná i Černý pátek, ale ten včera nebyl naražený. Což mi nevadilo, protože v nabídce byl Šebestián, skvělé svrchně kvašené tmavé pivo německého stylu, dunkelweizen.
I am really into wheat beers and there are not many Czech breweries that would brew dark wheat ales, so it is a must anytime I go around and Šebastián is on tap. It is not as dark as more traditional Czech dark lagers and you can sense less chocolate of coffee tones, but it is very rich in fruity banana/cinnamon/clove tones. For me, the beer is just perfect.
Pšeničná piva mám hodně rád, a protože v Česku není moc pivovarů, které by vařily tmavou pšenici, v Libockém pivovaru si Šebastiána dávám vždycky, když je. Není tak tmavé jako klasické české tmavé ležáky a je v něm cítit méně čokoládových a kávových tónů. Zato je bohatě banánovo/skořicovo/hřebíčkový. Pro mě úplně ideální pivo.
Ctirad (left) and Šárka (right). The lovers reunited. They are both Czech lagers, 12° and 11° respectively. The Czech grading system is explained in my last week #beersaturday post here. “Dvanáctka” Ctirad is very malty and decently sweet. I sort of understand why the brewers named those two beers like that. Ctirad is a good guy that wouldn’t ruin any party, smoothly bitter in the aftertaste and very well balanced. It is a bit darker that you’d expect from a Czech style lager.
"Jedenáctka" Šárka, on the other hand, is very hoppy. You sort of know she’d surprise you somehow. Maybe it is the herbal tones you can sense, a bit hard to name. Maybe the long lasting hoppy bitterness, quite nice to me, but my girlfriend doesn’t like it much. Ctirad is beer for everybody, Šárka for those who don’t mind playing with fire, if you know what I mean.
Dvanáctka Ctirad (vlevo) a jedenáctka Šárka (vpravo). Milenci znovu pohromadě. Oba jsou české ležáky. Ctirad je sladové, decentně nasládlé pivo. Asi chápu, proč je sládek pojmenoval takhle. Ctirad je bodrý chlapík, který nezkazí žádnou legraci. Lehce nahořklý v dozvucích a hodně vyvážený. Je trochu tmavší, než byste od českého ležáku čekali.
To Šárka je hodně chmelová. Tak nějak čekáte, že vás něčím překvapí. Možná těmi bylinkovými tóny, které se těžko pojmenovávají. Možná tou přetrvávající hořkostí, která mi přijde příjemná, ale třeba T. moc nejela. Ctirad je pivo pro každého, Šárka pro ty, co se nebojí trochu experimentovat.
I challenge 
