Na fotce jsou rajčata. Krásná, voňavá, a hlavně chutná. A velká asi jako grep. Jde o jednu z mnoha odrůd, které ve Španělsku koupíte – v každém obchůdku jich je na výběr alespoň půl tuctu. Na druhou stranu kedlubnu běžně nekoupíte a ředkvičky jsou vzácnost, ale to je jiný příběh. Španělé jsou labužníci. Dobré jídlo a pití je pro ně příliš důležité, než aby se v něm omezovali. Jasně, nechci zobecňovat chování lidí v zemi se šestnácti autonomními komunitami, šesti oficiálními jazyky a 50 miliony obyvatel, přičemž asi 15 % z nich jsou cizinci. Ale kdo jste navštívil jakýkoli kout Španělska, asi tušíte, co mám na mysli.
Rodiče T. byli v Praze už několikrát. A vždycky mají pocit, že nám musí přivézt balík kvalitních potravin. Takovou potravinovou pomoc rozvojovým zemím. Prémiový olivový olej. Nad tím z našich supermarketů se ušklíbají (a Španělé mají obecně velkou spotřebu, konzumují ho třeba na chlebu místo másla). Jamón, protože to je pro Španěly základní potravina a takhle kvalitní šunku v Česku hned tak nekoupíte. Sýry, olivy, mořské plody (sic v plechovce, přeci jen), chorizo... Pořádné, ne to ze španělského týdnu v Lidlu.
Všechno je obvykle koupené v normálním supermarketu, konkrétně Alcampo (ve kterém mívají i ty ředkvičky, alespoň pár svazečků). Alcampo není žádný prémiový brand, nebo tak alespoň nepůsobí. Přirovnal bych ho ke Kauflandu nebo Tescu. Pokud jde o ceny, přijde mi plus mínus srovnatelný s našimi supermarkety, i když ceny potravin zdaleka nemám v merku. Ale jeden velký rozdíl tu je.
V Alcampo i všech dalších španělských obchodech, ve kterých jsem byl, je těžké narazit na potravinu plnou náhražek. Tedy... Veganské jogurty a sýry nebo vegetariánské párky v nich samozřejmě koupíte, a nabídka je o poznání pestřejší než u nás, ale těmi náhražkami mám na mysli šmakulády typu šunkové pizzy se stopovým množstvím šunky. Játrovou paštiku s obsahem jater 13 %, kukuřično-rýžovou moukou a rostlinnou vlákninou. A tak...
zdroj: Ahaonline.cz, viz
Nemyslím, že by ve Španělsku takové potraviny neexistovaly. Ale Španělé je podle mých zkušeností prakticky nekupují. A když je zákazníci nekupují, obchodníci je příliš nenabízejí. Jiné vysvětlení pro odlišný sortiment nemám... Ostatně, v Česku se něco podobného, byť v opačném gardu, děje s pivem, které je ve Španělsku spíše podprůměrné (až na pár skvělých výjimek, o kterých třeba někdy jindy).
Vypozoroval jsem, že Alberty minimálně v Praze a okolí zavádějí lednice s řemeslnými pivy minipivovarů. Ve skle nebo v plastu, většinou 0,75 až 1,5 l s cenou mezi 75 a 150 korunami. V některých se tahle piva chytla, v jiných zřejmě ne. Chvíli byla v akci s výraznou slevou a po nějaké době je v lednici nahradily klasické plechovky velkých pivovarů, půl litru za dvacku. Kde není poptávka, nabídka dlouho nevydrží.
