A jak nekritický konzument ruské propagandy v Česku? Ani na jednu otázku samozřejmě nemám odpověď. Tím spíš, že v Rusku zdaleka nežijí jen Rusové. A podle informací z ruských sociálních sítí a tamních nezávislých médií se zdá, že částečná mobilizace se týká hlavně ne-Rusů. Tedy třeba Tatarů, Dagestánců, Čečenců, Arménů, ale dost možná ruských Ukrajinců. Faktem nicméně je, že mobilizace 300 000 mužů pro původně několikadenní speciální operaci, ve které podle oficiálních zpráv z Moskvy padlo asi 6 000 vojáků a 90 % raněných se vrátilo zpět do boje, je poněkud zvláštní…
Jestli má říše, jakou je současná Ruská federace, padnout, nestane se tak na bojišti. Nějaká třetí světová válka, ve které by Rusko dopadlo jako německá Třetí říše nás (snad a velmi pravděpodobně) nečeká, už proto že by to byla válka atomová. Impulz k pádu Putina a jeho Ruska nicméně musí přijít zevnitř. A na takový kolaps Putinova administrativa naštěstí Rusko připravuje.
Pomiňme izolovaný a nepříliš konkurenceschopný průmysl, který se navíc musel částečně přeorientovat na zásobování války. Desetitisíce padlých a zmrzačených mužů jsou zdánlivě ve státě s nějakými 145 miliony obyvateli kapkou v moři, ale pro průmysl a budoucnost Ruska jsou to citelná čísla. Zejména ti ranění – takové bojové zranění dělá z mladého a fyzicky zdatného muže (žen asi Rusové na frontě moc nemají) invalidu. O veterány je třeba se nějakým způsobem postarat, zdravotní péře, rekonvalescence, doživotně snížená pracovní schopnost…
A pak jsou tu ty statisíce mobilizovaných. Většina z nich byla někde zaměstnaná. Přijít během řekněme týdne o 300 000 pracovníků, a je cekem jedno, v jakém oboru pracovali, je rána i pro tak velký stát, jako je Rusko. A to ještě zdaleka není všechno, desetitisíce dalších mladých mužů z Ruska prchají. Podle posledních zpráv už prchlo asi čtvrt milionu lidí. Už na konci března jsem se tu zamýšlel nad tím, jak bychom se měli postavit k uprchlíkům z Ruska. Prezident Zeman má jasno, uděloval by jim víza. A to přes to, že svou první prezidentskou volbu vyhrál i díky ostrému vymezování se vůči imigrantům:
Zdroj fotky
Nicméně zpátky k tématu. Obyčejný Rus asi čuje, že je něco shnilého ve federaci ruské. Tuší, že mu možná brzy poteče do bot. Že není moudré říkat, co si myslí. Nebo jít svůj názor nedej bože prezentovat veřejně, není-li v souladu s oficiálním správným názorem. Někteří obyčejní Rusové se snaží prchnout, jiní se chtějí vyhnout mobilizaci i za cenu sebepoškození. Nebo volí velmi zoufalá řešení. Naopak neobyčejní Rusové se nedobrovolné službě vlasti asi vyhnou bez větších problémů nebo zlámaných kostí.
Je samozřejmě otázka, kolik z toho obyčejný Rus ví a kolik tuší. Možnosti zjistit tyhle informace v dnešním propojeném světě má, má-li přístup k internetu. Ale věřím, že pád Putinovy říše se blíží. Každým dnem a každým padlým vojákem je mu Rusko blíž. Pro všechny zúčastněné by samozřejmě bylo skvělé, kdyby k onomu pádu došlo už zítra, ale to je bohužel nereálné. Ruská společnost k tomu ještě nedospěla. Nebo ruská ekonomika – propad životní úrovně může být nakonec tím hlavním motivačním faktorem pro masy ve velkých městech, které se o pád Putina budou muset zasadit.
