Úvodem se vám musím vyznat z hříchu, který lze těžko omluvit – Jaromíra Soukupa prakticky neznám. Ani jsem si nebyl jist, jestli se náhodou nejmenuje Jaroslav. Televizi nemám, a tak jsem žádný ze zhruba desítky pořadů, které se po něm jmenují, nikdy neviděl. Kdyby na mě občas nekoukal z billboardů nebo, a to častěji, z internetových memů, nepoznal bych ho. Samozřejmě, jeho moderátorské diletantství je až legendární a v roce 2017 si za ně vysloužil anticenu Zlatý citron(úplně na konci stránky), ale exponuje se na své vlastní soukromé televizi za své peníze a před lidmi, kteří se na něj dívají dobrovolně, tak proč ne.
Tenhle týden na mě ovšem vyskočil List Jaroslava Soukupa, což názvu navzdory není deník či časopis s jediným reportérem, ale politická strana. Okamžitě mě napadlo, že volební plakáty by měly být stylizovány jako obrazy Lucase Cranacha Staršího, ve kterých list hraje také zásadní roli. Viz třeba tenhle, který mimochodem máme v pražské Národní galerii:
Adama by pochopitelně zosobnil lídr strany, jak se sluší a patří. Eva by pak namísto jablka nabízet falešnou koblihu poznání a hada by měl nahradit modrý pták. Dokonce jsem ochoten panu Soukupovi s propagací zdarma pomoci, rozhodne-li se naslouchat mým radám.
Ale teď vážně. Kumulace mediální a politické moci je vždycky průser. Proto se celá řada lidí ohrazuje vůči českému premiérovi, který chytře investoval do novin a časopisů, nebo zejména Silvio Berlusconimu, který ovládal většinu (aspoň myslím, nechce se mi to počítat) italských televizních stanic a vybraná tištěná média jako bonus.
V českém právním rámci by Berlusconimu pšenka nekvetla, na což pan Soukup zřejmě brzy narazí. Dovolím si pro zjednodušení vložit výstřižek Zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (celý text dostupný třeba zde). Zaměřte se na body 2 a 3.
Jistě, nepotkal jsem zatím nikoho, kdo by publicistické pořady TV Barrandov hodnotil jako vzor objektivity a dobře odvedené reportérské práce (sám jsem, jak už jsem předeslal, nikdy žádný neviděl), ale dokud se jedná o čistě soukromou televizi bez zřejmých vazeb na politické představitele, dá se dle mého názoru její příklon k jistému politickému směru tolerovat. Pokud si však majitel televize založí politickou stranu, riskuje, že přijde o vysílací licenci. Pokud tedy tuto televizi bude využívat tak, jak má pan Soukup zřejmě v úmyslu.
