Poslouchat cizí rozhovor se prý nemá. Pro mne až tak cizí nebyl. Vrátil jsem se zrovna domů a žena s dcerou o něčem debatovaly.
It is not supposed to listen to a foreign conversation. For me he wasn't so strange. I just went home and my wife and daughter were discussing something.
"Have you already sent a space order for work?"
"Yes, long ago."
"And how are you fulfilling that order?"
"I leave it on space forces and paths."
"So support it!"
"Mom, you might know that you need to let the universe work in peace. You also order food at the restaurant and don't go to the kitchen to advise cooks on how to prepare it."
"What?"
"The universe knows best how to work. If you keep talking to him, he doesn't work and waits when you finally decide to let him work quietly. I know the universe will do its work.
The universe is like a chef in a restaurant. Let him cook in peace. "
"It's a little weird comparison, but you're actually right."
After unintentionally listening to this conversation, I sent my space order and let the Space Chef cook in peace :-)
"Už sis poslala vesmírnou objednávku na práci?"
"Ano, už dávno."
"A jak se ti ta objednávka plní?"
"Nechávám to na vesmírných silách a cestách."
"Tak to něčím podpoř!"
"Mami, mohla bys vědět, že je třeba nechat vesmír v klidu pracovat. V restauraci si také objednáš jídlo a nelezeš do kuchyně radit kuchaři, jak má jídlo připravit."
"Cože?"
"Vesmír ví nejlépe, jak má pracovat. Pokud mu do jeho práce pořád mluvíš, tak nepracuje a čeká, kdy se konečně rozhodneš nechat ho v klidu pracovat. Vím, že vesmír svou práci vykoná. Jak to provede je jeho věc. Vesmír je jako kuchař v restauraci. Nech ho v klidu vařit."
"Je to trochu divné přirovnání, ale máš vlastně pravdu."
Po neúmyslném vyslechnutí tohoto rozhovoru jsem vyslal svou vesmírnou objednávku a nechávám Vesmírného kuchaře v klidu vařit :-)
