Tak jsem byl tedy volit. Připadal jsem si trochu jako nadšený důchodce, neb mi to vyšlo už kolem třetí. No, alespoň jsem byl co platný matkám s kočárky, poněvadž těm důchodce obvykle do schodů nepomůže a jsou to jediné dvě kategorie osob, které mají touto dobou čas, plnit svou občanskou povinnost.
Ve zprávách sice pravidelně omílali, jak je nedosatek lidí do volebních komisí, ale komise u nás na Praze 8, to tedy skutečně byla úžasná skupina. Se vstupem do místnosti jsem pozdravil, odpovědí mi bylo osmihlasé mlčení. Komunikace po celou dobu probíhala beze slov, tedy ze strany volebních komisařů. Mou pozornost upoutala zejména předsedkyně volební komise, která sice v dlouhých kalhotách, ale s nepřítomným výrazem seděla tak nešťastně, že mít sukénku, viděl bych jí až do krku.
Ano 1300+200 Kč, což je odměna běžného člena komise (paní předsedkyně má jistě o něco více) není moc, ale snad by měl každý, kdo se pro to nakonec rozhodne, splňovat nějaké parametry. Členové mojí komise byli znudění a od prvního pohledu naštvaní už po první hodině prvního dne voleb. To bych je chtěl vidět v sobotu po jedné:-) Za svých junáckých let jsem si šel do komise také párkrát sednout, měl jsem zaplacené dva dny intenzivní četby. Tak jsem se za to alespoň slušně oblékl, pokynul hlavou a odpověděl na pozdrav všem příchozím voličům. A myslím, že mě fakt neubylo.
Prosím napište mi, že u vás to bylo u voleb lepší:-))
