Podążaj czerwonym szlakiem / Po červené stezce #2

Bohumín je město v České republice kousek od Polských hranic. I když jde o malé město, má zajisté co nabídnout. Jednou se zajímavostí je mimo jiné architektura. Hlavní dominanty města Bohumína vznikly na přelomu 19. a 20. století. Jde o stavby z ostře pálených neomítaných červených cihel v novogotickém stylu. Přestože byly ještě donedávna opomíjeny, nyní jsou odborníky vysoce ceněny a památkově chráněny. Dvanáct z nich je součástí Naučné stezky po červených cihlách v Bohumíně. Stezka má 19 kilometrů a můžete ji projet na kole či obejít pěšky.
Rozhodl jsem se s vámi sdílet pár příspěvků, kde bych chtěl presentovat pár fotografií této architektury. Bude 6 příspěvků jednou týdně, počínaje 31.5.

Dnešní příspěvek je: Budova římskokatolické fary a Katolický kostel Božského Srdce Páně

Budova římskokatolické fary

Základem pro výstavbu fary byla žádost o vyfaření dnešního Nového Bohumína z farnosti Bohumín (dnešní Starý Bohumín), ta byla podána 12. října 1898. Stavbu římskokatolické farní budovy č. p. 284 z červených neomítaných cihel, která směla až do roku 1918 používat označení „Jubilejní nadační farní úřad Jeho apoštolského veličenstva Františka Josefa I.“, proběhla v prvních letech 20. století.Dnešní podobu získala fara při přestavbě v letech 1936 a 1937, kdy bylo dostavěno pravé křídlo.

Katolický kostel Božského Srdce Páně

O stavbě kostela v blízkosti bohumínského nádraží se začalo uvažovat již v roce 1877. Oficiální návrh na jeho realizaci schválilo zdejší obecní zastupitelstvo 26. prosince 1889. O dva roky později se v červnu roku 1891 konala ustavující schůze Katolického spolku pro výstavbu kostela, jehož předsedou byl zvolen přednosta železniční stanice Karl Wacha.

Plány nového kostela, které vypracoval zdejší stavitel Josef Berger, předložila 2. února 1892 delegace spolku vratislavskému kníže-biskupovi Georgovi Koppovi.

Samotná stavba kostela v novogotickém stylu z červených neomítaných cihel, tzv. typ backsteingotiky, byla dokončen na podzim roku 1894. Podle dochovaných dobových zpráv probíhaly stavební práce velice pomalu. Cihly, ze kterých je kostel postaven, s největší pravděpodobností dodal ze své cihlárny v polských Krzyżanovicích hrabě Carl von Lichnovský.