Zdravím kolemjdoucí
Již nějakou dobu tu slibuji, že něco pořádného udělám. Že něco vytvořím.
Před nějakou tou dobou jsem syna zkusil nasměrovat směrem k programování. Pořídil mu pár knížek o programování a pak pořídil i Arduino.
Abych sám nezůstal po zadu a držel se synem aspoň trochu krok, musel jsem se taky trochu vzdělávat.
Koukal jsem se na nějaké zajímavé projekty co by stály za to. A vězte, že Arduino zvládne mnohem více než blikání LED diod.
Narazil jsem na pár článků a fotek zámku pomocí klávesnice a relé, nebo pomocí čtečky karet.
Napadlo mě, co tak udělat trezor.
Netrvalo dlouho a šlo se na věc. Bylo mi jasné, že to bude nějakou dobu trvat, ale co.
Nějakou dobu jsem přemýšlel nad materiálem a umístěním.
Jako bezva umístění je jevilo místo v IKEA skříní v dětském pokoji. Syn si tam pak může dávat své poklady.
A materiál? V práci jsem objevil Sololit. Odpadový materiál, který se u nás běžné vyhazoval. Není moc pevný, ale dá se s ním dobře pracovat i v domácích podmínkách.
Pak zbylo ještě objednat nějaké komponenty. Převážně jsem koupil z Aliexpressu. Chvíli to sice trvalo, ale aspoň byl čas udělat základní konstrukci.
Po pečlivém měření a řezání se ujal lepení starší syn. Ke spojení stěn jsme zvolili papírové úhelníky, taktéž odpadový materiál.
Nikdy jsem nic takového nedělal. Zkusili jsme tedy k lepení použít obyčejné, byť údajně kvalitní lepidlo na papír a dřevo.
Postupně jsme úhelníky lepily na Sololit a zatěžovali tím co bylo po ruce. Nejvhodnějším se ukázalo pivo.
Šasí bylo v celku hotové a akorát došly věci z Číny.
Udělat dveře a mechaniku byl další oříšek, další level. Ale o tom příště.