Syn s tím přišel, s tou dvaačtyřicítkou. Samozřejmě, každý rodič to zná, že cestou odněkud někam se hrají nejrůznější hry. Aby se dítě nenudilo. A netropilo alotria...
Čím dítě stárne, tím jsou hry sofistikovanější. Už to není jen, "Kdo první uvidí fousatýho (psa, obarvené vlasy, sádru na ruce...)". To si dítě trénuje "jen" pozornost.
Od začátku školní docházky se počítá. "Kdo uvidí víc... (minisukní -to nám maminka prakticky zakázala-, sádrových trpaslíků, ptáků, motýlů...")
Je problém, že si započítává danou entitu ten, kdo ji první uvidí. Vznikají spory. Při jízdě autem je zase třeba možné, že já počítám BMW a syn Audiny... Ale to dost rozptyluje moji řidičskou pozornost.
Vzpomínám si, že jsme se takhle vždycky s mým tátou sázeli, kolik bude před Novou hospodou v Plzni, u výpadovky na Domažlice, prostitutek... Zpravidla dvě, tři, ale někdy i osm... "Dobro došli...," bývalo napsáno na hospodě.
Nová hospoda už asi není, táta je po smrti a já jezdím obchvatem skrz tunel Valík... To je vzpomínka mimo.
Nevím, jak syn k té dvaačtyřicítce přišel. Myslím, že Stopařova průvodce po galaxii ani neviděl, ani nečetl. I když... Stoprocentní přehled o tom, co četl a viděl, už nemám.
Nejspíš nějaký odkaz v jiném díle... Myslím, že říkal, že to má být prokleté číslo. Důkaz, že po Vás Vesmír jde. Snad to má z Městečka South Park... Nevím.
Takže hledáme dvaařtyřicítky. Na espézetkách, na domovních číslech, v krámě na cenovkách, na nejrůznějších seznamech...
Něco na tom vesmírném spiknutí bude. To byste nevěřili! Dvaačtyřicítka je asi to nejběžněji používané číslo. Když máte horečku, vyšplhá teploměr na 42. Když si kupujete svačinu, zaplatíte 42, na poště si vytáhnete lístek číslo 42, na volebním seznamu máte číslo 42, opijete se... A hle, Vodka 42!
Však se podívejte! Tramvaj číslo 42! Tak je to spiknutí. Všechno je pravda! Chemtrails, raptiliáni, zednáři, ilumináti...
Zvláštní je, že když si třeba vyberete jiné číslo, tak se historie opakuje. Deja vu... Zkuste hledat třeba třináctku... Najednou budou všude samé třináctky!
No není to podezřelé?! To, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně Vesmír nejde! Aspoň tedy tenhle Vesmír jo!
