Aby se tak ze mě stal sportovec...


Náhodou, já články, pro které hlasuji, čtu. V drtivé většině. Takže vím, že @bodie7 si tenhle weekend plnil jednu ze svých životních výzev. Odněkud někam přes něco běžel. Podrobnosti si nepamatuju.

Ale tím, že si nepamatuju podrobnosti, nijak nechci snižovat jeho výkon a hlavně jeho radost z něj. Každý tu, na tomhle světě, usilujeme o štěstí, o radost. A skoro každý to své štěstí vnímáme jinak. Ale o tom dost.

@bodie7 rozebíral svoji přípravu. Zaujal mě jeho pohyb se zátěží. Herdek... Vždyť já vlastně tvrdě trénuju skoro celý svůj život!

V patnácti letech (1982) jsem poprvé dosáhl na 105 kg. Ale to je pro mě taková červená linie. Vždycky, když mi váha ukáže těch 105, tak už se necítím dobře. A cítím nutnost s tím něco udělat...

Pamatuji se, že v roce 1999 jsem vážil 67 kg... Celý můj život, to je docela rychlé shození váhy a pak zase pomalé přibírání. Do stovky mi je docela dobře. Ale pak už začínám mít zejména pohybové potíže...

V červenci mi doktoři diagnostikovali novou nemoc. Gastroezofageální reflux. Jak dlouho jsem to měl, než se na to přišlo, těžko říct. Podstatou nemoci je, že se mi dostávají žaludeční šťávy jícnem zpátky do krku a dělají tam všeobecnou neplechu. Ale je možno toho využít...

Jak souvisí můj zdravotní stav s mým životním stylem? Zemřel mi před pár dny strýc. Procházel jsem jeho pozůstalost. On nic nevyhodil. Takže jsem našel lékařské zprávy a úmrtní listy po předcích. Na pohřbu jsem také zapředl hovor o nemocech...

Všichni mí předci měli problémy se srdcem. I strejda na ně zemřel. V sedmdesáti šesti. V tomhle věku už není ostuda umřít... Táta mi umřel poněkud ostudně už v jedenašedesáti. Taky na srdce. No a ten reflux, to má asi třetina mých příbuzných.

Tak jak využít reflux... Dieta. Odzkoušel jsem si, že nejlépe pro mě je pít vodu. Samozřejmě, ne moc! Po všem ostatním se mi dělá špatně. A ztrácet na váze, když se Vám po každém jídle dělá zle, to jde samo.

Tak za srpen jsem shodil 6 kg. Takže už nemám ani ten metrák... Je to poznat. Třeba na hlášeních Actifitu. Dělám delší kroky. Takže na stejnou vzdálenost udělám teď asi o 20% méně kroků než před prázdninami.

A uvidím, jak to půjde dál. Nečinilo by mi asi potíže shazovat nadále těch 6 kg za měsíc. To bych měl do Vánoc dole dalších 16 kg. To bych vážil asi 83 kg... Ale nevylučuju, že trochu temto váhového úbytku zpomalím. Ve školním roce budu potřebovat energii. Budu se muset do jídla nutit.

Jo a zatím jsem nenapsal, že jsem vždycky v životě dosáhl toho, čeho jsem dosáhnout chtěl, pokud mi na tom opravdu záleželo. Teď mi na tom opravdu záleží. Když je Vám permanentně blbě, tak ten život za moc nestojí. A já tu ještě mám hodně práce.

A co bude, když se mi to podaří, jakože myslím, že se mi to podaří, zhubnout na požadovanou váhu? V tom roce 1999, když jsem byl na 67 kg, tak jsem se jednou jen tak rozběhl. Pak jsem si to zkontroloval na mapě. Bylo to asi 15 km. Nepřestal jsem běžet proto, že už jsem nemohl, ale že už mě to opravdu, ale opravdu nebavilo.

Představte si, že celý život máte na na těle připevněnou zátěž o hmotnosti asi 20-30% Vaší vlastní váhy. Když tu zátěž zahodíte, stane se z Vás superman? Možná...

Manželka chodí běhat. Jen o weekendech. Testuje si tím, jak na tom je. Jestli zvládne nějakou stejnou trasu. Tak jsem jí řekl, že až budu na 75 kg, že půjdu jednou s ní...

No, kolem 1.října zase hodlám napsat článek na tohle téma. Kdybych se k tomu neměl, urgujte mě.

Přes nezodpověditlné otázky tu je @valggav ... Tak co myslíte, budu o Vánocích na 83 kg? Já to nevylučuju. I když to možná bude až s nějakým zpožděním.

H2
H3
H4
3 columns
2 columns
1 column
30 Comments