Ač jsem to nepokládal za pravděpodobné, nedávno jsem tu narazil na názor, že Steemit je vlastně taky takový Facebook, jen decentralizovaný. Z mnoha důvodů tomu tak není. Smysl obou platforem i jejich cíle jsou úplně jiné a snad jediný styčný bod je, že jsou obě popisovány jako sociální sítě. Pojďme si je nyní srovnat, abychom se nedorozumění do budoucna vyvarovali. Moudrému napověz, znáte to.
Facebook je geniální myšlenkou svého zakladatele, ale v prvé řadě je hlavně obchodní společností. Je stvořen ke generování zisku. Jeho uživatelé jsou zároveň zbožím, které Facebook prodává, a ze kterého žije. Facebook po vás chce, abyste mu o sobě řekli co nejvíce, baží po vašich socioekonomických údajích. Potřebuje, abyste na něm projevili své spotřebitelské preference. A tak vám nabízí, abyste vyplnili školy, které jste vystudovali; města, ve kterých jste žili a žijete; předchozí zaměstnavatele; oblíbené sportovní kluby, kapely, restaurace, obchody, filmy, knihy… A mnohem, mnohem více.
Spoustu dalších informací si o vás nasbírá sám. O Facebook pixelu už tu párkrát něco zaznělo. Představte si ho jako neviditelného hlídače, který kouká, jaké články čtete na zpravodajských serverech, jaké zboží kupujete nebo třeba jen prohlížíte, ale třeba také kdy. Zaznamenává, co děláte z práce, co z domova a co třeba v kavárně. Všechna data jsou uložena a v případě potřeby analyzována. Mobilní aplikace je kapitolou sama o sobě.
Každá shromážděná informace pak zvyšuje hodnotu, kterou Facebook má. Ano, tušíte správně, hodnota Facebooku tkví v marketingovém potenciálu, jeho možnostech ovlivňovat své uživatele, jejich názory a rozhodnutí, a prodávat informace či zboží. Když budete mít seznamku v Brně, budete chtít, aby se o ní dozvěděli nezadaní Brňáci v určitém věkovém rozpětí a minimálně ze střední třídy. Zjistíte třeba, že lidi pod třicet se raději seznamují přímo, zatímco po třicítce už raději hledají v seznamkách. A že rozvedení využívají seznamek dvakrát častěji než lidé, kteří doposud žili jen na psí knížku. Přidáte pár dalších charakteristik a Facebook vám vytáhne cílovou skupinu dle vašich požadavků. Té pak bude vaši reklamu na pravou lásku, které se musí jen trošičku pomoct (a od toho tu přece je agentura Amorek, s.r.o.!) zobrazovat do zblbnutí. Vy se budete muset trochu plácnout přes kapsu, ale reklamou alespoň nebudete plýtvat na Pražáky nebo Ostraváky a ve výsledku se vám to pravděpodobně vyplatí.
Není to nic nemorálního, všichni lidé věnovali svá data Facebooku dobrovolně. V principu jsou i více či méně informováni o tom, jak s nimi bude nakládáno. A zároveň jsou motivováni k tomu, aby jejich údaje byly pravdivé. Protože na ty údaje koukají také desítky či stovky jejich opravdových či virtuálních přátel.
Facebooku je tedy kreativita ukradená. Je mu úplně jedno, co na něm děláte, i když vám občas zablokuje nějaký obrázek s obnaženým ňadrem nebo politicky nekorektním komentáře. Důležité je jen to, co o sobě vědomě či nevědomě prozradíte. Vstupy jsou osobní údaje, výstupy zisk pro Facebook.
A když třeba začnete hrát nějakou hru, u které si doplácíte bonusové funkce, je to jen dobře.
Steemit
Steemit vaše osobní údaje nezajímají vůbec. E-mail a telefon zadáváte jen v případě, že žádáte o zdarma založený účet, ke kterému získáte do začátku zlomek Steemu (dolar nebo dva) a delegovaný Steem v hodnotě několika desítek dolarů. Ukázalo se totiž, že když se něco rozdává zadarmo, lidé toho mají sklon zneužívat. Nicméně si můžete za drobný poplatek (aktuálně cca 4 až 6 Steemů, pokud se nepletu) založit i účet bez uvedení jakýchkoli údajů, stačí jen uživatelské jméno. K takovému účtu vám ovšem nikdo nic nedeleguje, a tak si musíte prvních pár Steemů někde koupit, abyste měli bandwidth. Ale to jsem odbočil.
Steemit z logiky věci vaše osobní údaje nijak nezpracovává a neprodává. Vůbec ho nezajímají. Zato vám hned na titulní stránce napíše: „Nechte si za kvalitní obsah zaplatit. Publikujte články a hlasujte pro ně, abyste získali svůj podíl z denního fondu odměn.“ A přesně tak to je. Steemit není pro každého. Ne každý je totiž schopen tvořit kvalitní obsah. Blockchain jako takový ostatně není koncipován k nivelizaci sociálních hendikepů, k tomu směřují jiné koncepty. Blockchain přináší rovnost příležitostí, nikoli rovnost výsledků, půjčíme-li si politologickou terminologii.
Na rozdíl od Facebooku je Steemit open-source, nikoli proprietární. Každý si tak můžete na GitHubu forknout všechny repozitáře a začít si hrát se zdrojovým kódem, máte-li na to chuť a znalosti. Spousta lidí to dělá, a tak vznikla a vzniká celá řada doplňků, rozšíření a platforem, které umožňují, aby v rámci blockchainu Steemu mohl být publikován prakticky jakýkoli digitalizovatelný obsah.
Vzniká-li na Steemit obsah, který je komunitou (tou interní, tedy námi, i externí, tedy uživateli internetu obecně) subjektivně hodnocen jako kvalitní a tedy hodnotný, roste hodnota celé platformy a tím pádem i podílu na ní. Podílem je pochopitelně Steem. Vzniká-li obsah nekvalitní, platformě i hodnotě Steemu to pochopitelně škodí.
Vstupem je tedy kreativita uživatelů a výstupem vytvořená hodnota, která je rozdělena mezi tvůrce a kurátory. Rozdělování odměn a zprostředkování hodnocení samozřejmě zajišťuje právě blockchain, který se pro tyto účely skvěle hodí.
Ve výsledku je tak Steemit jeden z prvních funkčních blockchainových ekosystémů, který denně aktivně využívají desetitisíce uživatelů. Podobných zatím neexistuje mnoho.
