Všichni si nějakou tou školu musíme projít. Někteří na ni nadávají, jiní na ni mají hezké vzpomínky a někdy by se tam i rádi vrátili. Měli jste někdy pocit, že váš dříve milovaný předmět je nyní to nejhorší na světě, protože jste chytli sice znalého učitele, ale kterému se v žádném případě nedaří vám předat své znalosti zajímavým způsobem?
Ano, chyba bývá často na obou stranách. Ale jedna strana by se mohla zlepšit, kdyby měla více zkušeností v plynulém mluvení a přišla častěji s novými nápady, jak výuku obměnit.
Video s českými titulky na amara.org.
Benjamin Franklin zřejmě pronesl: „Říkejte mi a já to zapomenu. Učte mě a budu si pamatovat. Zapojte mě a já se poučím.“ Co ale doopravdy víme o efektivních způsobech výuky o staletí později?
Mnoho uznávaných ekonomů a pedagogů z předních světových univerzit se tímto tématem zabývalo. Zjistili, že na mnoha věcech nezáleží, jako jsou velikost třídy, nové technologie nebo nóbl uniformy. Jejich závěry naznačují, že tajemstvím úspěšných studentů jsou neobyčejní učitelé. Tomuto se přiučili.
Nejdříve si musíme uvědomit, že učení je velmi komplexní dovednost. Zahrnuje hluboké pochopení probírané události a schopnost vysvětlit jednoduše složité záležitosti. Učitelé také musejí mít znalosti z psychologie, pedagogiky a také širokou řadu vůdčích dovedností, aby byli schopni studenty uklidnit a vzápětí nadchnout.
Rob Coe, profesor na Durhamské univerzitě, uvedl, že velké množství široce používaných metod nefunguje. Například sdružování studentů podle schopností, oceňování bez zásluhy nebo představa, že si studenti dokážou sami poradit se složitými problémy. Naopak, nejlepší instruktoři mají vysoká očekávání a využívají čas výuky do poslední minuty. Nejdůležitější je, že spojují podstatné informace s jasným a přehledným výkladem. Neučí pouze daný předmět, učí studenty, jak se ho naučí sami.
Aby to fungovalo, musíme k učitelům přistupovat a zdokonalovat je stejně jako neurochirurgy. Koneckonců také operují s lidskými mozky. Stejně jako se zaučují noví doktoři, učitelé se nejlépe zdokonalí, když je vyšlete do centra dění, kde se jim dostane profesiální zpětné vazby, jakmile v něčem udělají chybu. V kvalitních pedagogických školách přistupují ke školení jako k řemeslu než jako k abstraktní vědě. Na Pedagogické škole Sposato, která je proslulá kvalitními učiteli, věnují spoustu času vyučováním nebo asistencí odborníkům.
Učitelé, kteří už nastoupili do školy, potřebují pravidelnou zpětnou vazbu o své práci. Rozsáhlá studie od Rolanda Fryera z Harvardu zjistila, že učitelé, kteří dostávají přesné instrukce spolu s pravidelnou zpětnou vazbou, se zlepšují nejvýrazněji. Dalším dobrým nápadem je zeptat se na názor studentů anebo natáčet hodiny na video a posléze je zhlédnout.
Doug Lemov, zakladatel Uncommon Schools a autor knihy Teach Like a Champion, popsal několik metod, které používají vynikající učitelé. Každý den se se studenty zdraví, proto se studenti necítí přehlíženi. Mluví nahlas a nepřestanou mluvit, dokud nedávají všichni pozor. Navíc učí stylem, aby všichni studenti rozuměli látce, než se posunou dál. Podstatné je, že dobří učitelé umějí své studenty nadchnout a udržet jejich pozornost vyprávěním a zahrnováním činností, které zažehnou jejich představivost.
Článek publikovaný v roce 2009 na Stanfordově univerzitě popsal, že vůdčí postavení také tvoří velké rozdíly. Na horších školách se ředitelé jen málokdy ukážou ve třídách. Místo toho tráví většinu času papírováním nebo ve financích. Školy s lepšími žáky jsou vedeny řediteli, kteří chodí často do tříd, dohlížejí na učitele a pomáhají jim. Společně mohou být pevným pilířem v životě žáka.
Ekonom Raj Chetty a jeho tým analyzovali data 2,5 milionu amerických studentů a 18 milionů výsledků testů. Domnívá se, že dobří školitelé mají výrazný vliv. Studenti, kteří mají dobrého učitele aspoň na jeden rok, dosahují lepších známek a jejich životní zisk se navýší průměrně o 14 500 dolarů. Na výuku v raném věku má další hypotézu. Skvělé učitelky v mateřských školkách pomáhají rozvíjet společenské dovednosti, kázeň a charakter. Jejich vliv nezlepší výsledky zkoušek, ale překvapivě se ozve o několik let později, kdy bývalí studenti využívají svých schopností na cestě za povýšením či nalezením lepšího zaměstnání.
Eric Hanushek, profesor na Stanfordově univerzitě, vypočítal, nakolik jsou dobří učitelé důležití. Zjistil, že studenti pěti nejlepších učitelů se naučí o 50 % více než studenti běžných učitelů. Ti pod špatným vedením průměrně jen polovinu. To znamená, že deset let strávených ve škole odpovídá patnácti rokům skutečného učení, anebo pouhým pěti rokům. Jedná se o velký rozdíl, který poškozuje děti z chudých rodin, protože si nemohou dovolit hodiny navíc nebo přejít na lepší školu.
Americká spisovatelka Gail Godwinová jednou napsala: „Kvalitní výuka je ze čtvrtiny příprava a ze tří čtvrtin divadlo.“ Dobré herecké výkony uvidíte u Michaela Sandela z Harvardu při výuce práva, u Roberta Sapolského ze Stanfordovy univerzity na hodinách behaviorální biologie, u Waltera Michela z MIT ve fyzice nebo u pana Hestera při zvládnutí třídy náctiletých.