Nerada bych vás zahltila články o našich mazlíčcích, proto jsem se snažila už toto téma vynechávat. Jenže mi to nedá, když mužíček nedávno o té naší příšerce zase psal :) A já mám chut prásknout na něj ještě něco víc.
A kdyby se měl sám představit? Možná takhle :
Ahoj, jmenuji se Filip (v útulku jsem měl jiné jméno, které páníčci změnili). Jsem rok a čtyři měsíce starý kocourek. Zrzavý se slušivými ponožkami bílé barvy a bílou náprsenkou. Smáli se mi, že mám dost velké uši, (nepoměrně ke své hlavě i tělu) ale já ještě rostu a tak už se to lepší :)
Já ještě dodám, že i když je to příšera zlobivá, je i roztomilej a přítulnej. Ne, vážně nemňouká jako kočka :D Jenže to byste museli slyšet. To jsou takové skřeky a kvílení, že se to mňoukáním nazvat vážně nedá.
Kromě toho, že hraje fotbal s granulema po kuchyni (jak popsal už mužíček), miluje vodu. Nebo ho alespoň voda fascinuje. Znáte nějakou kočku, která minimálně 3x denně vleze do vany a dožaduje se puštění vody? No tak to je náš Filip. Tekoucí voda ho fascinuje a taky ji raději pije než tu stojatou. Ta naše příšerka kočičí nám roste pred očima.
Kvílí už snad i o něco méně, pokud zrovna nežebrá o jídlo. Je vlezlej a zvědavej, ale náš :)
Prostě náš Filípek
