Jak možná víte, jsem aktuálně „plzeňská“ tedy obyvatelka krásného západočeského města. V Plzni ale bydlím teprve pátý rok. Moje dětství se tedy odehrávalo někde úplně jinde. Proto jsem se rozhodla vám představit budovu, která hrála význámnou roli za mých školních let :)
Pozvu vás k návštěvě malého severočeského města Rumburk.
Snad nejznámější a nejvýznamější památkou tohoto města je Loretánská kaple Panny Marie. Byla postavena v letech 1704 až 1709 stavitelem Janem Lukasem Hildebrantem. Přestože je to tak významná památka, tak o tu mi dnes nejde. Jde mi o budovu s ní prakticky propojenou. Na již zmíněnou Loretánskou kapli navazuje klášterní kostel sv. Vavřince a bývalý kapucínský klášter. A právě o budovu bývalého kapucínského kláštera se mi jedná.
Je to barokní stavba z let 1683- 1690, tedy po zhruba sedmi letech dokončena do dnešní podoby. 9. dubna 1690 byl klášter zasvěcen sv. Vavřinci. Ještě kolem roku 1950 obývali klášter kapucíni. Pak klášter na dlouhou dobu osiřel. Už v roce 1972 byl zadán projekt na rekonstrukci tohoto objektu pro budoucí umístění knihovny. Opět se ale dlouhé roky nic nedělo, až teprve v roce 1991 rozhodlo městské zastupitelstvo o dokončení tohoto projektu. Nová knihovna v rekonstruovaném objektu byla veřejnosti zpřístupněna 21. listopadu 1994. No a to jsem byla ještě dítko školou povinné a v té době jsem i více četla než ted.
Tato nová knihovna byla pro mě tedy místem zaslíbeným. Kdybyste do knihovny mohli jít se mnou, prošli byste dlouhou chodbou od hlavního vstupu a stoupali byste společně se mnou po krásných dřevěných schodech až do patra, kde jsou všechna hlavní čtenářská oddělení. Tedy dětské a dospělé. Já jsem tam zažila ještě i hudební oddělení, které bylo v té době v provozu a já jsem si tam několikrát půjčovala různá cédéčka. Později bylo toto oddělení zrušeno.
Nevím jak dnes, protože jsem roky v knihovně nebyla, ale na svou dobu to byla nejen krásná, ale i poměrně moderně vybavená knihovna.
V mé paměti zůstanou kromě zajímavých knih i dlouhé chodby, dřevěné schodiště i útulné zařízení a zázemí samotné knihovny. Také jsem se nikdy nezapomněla pokochat pohledem z chodby na rajský dvůr. Samozřejmě patřila ke klášteru i klášterní zahrada, ale ta byla po zrušení kláštera komunisty přebudována (v letech 1957–1958) na Park rumburské vzpoury. Nevím, jestli to bylo mou láskou ke knihám, nebo na mě dýchlo i něco z tajemné historie tohoto bývalého kláštera, ale vždy jsem se do knihovny ráda vracela.
Takže pokud náhodou zavítáte do Rumburku, nezapomeňte se kromě Loretánské kaple a kostela sv. Vavřince mrknou i do místní knihovny. Pokud si pamatuji, byla její součástí i vinárna, která využívá i bývalé klášterní sklepy.
Zdroj informací i fotek: http://hrobka.kapucini.cz/subdom/hrobka/index.php/cz/49-klaster-kapucinu/putovani-po-kapucinskych-klasterech/204-klaster-v-rumburku
