To by nebylo, abych na tohle nereagovala, že jo 
Tak co já a alkohol?
Zase ty moje období... asi to jinak v životě neumim.
Musím říct, že během střední školy jsem si s alkoholem poměrně dost rozumněla... A taky, když jsem potkala toho mýho kluka, rozuměla sem si s ním ještě o trochu víc :D
Každý víkend nějaká párty (nechápu, kde jsem na to brala peníze), přes týden to bylo furt nějaký vínečko a pivečko s kamarádkama, nebo prostě jen posezení na sluníčku. Alkohol byl prostě všude... Nebudu to zas moc radši rozebírat :D
Ale kdo tohle asi nezažil?
Tohle období se mi táhlo poměrně dlouho až do doby, kdy jsem asi na 2 roky z ničeho nic přestala úplně pít. Fakt úplně. 2 roky jsem neměla ani kapku. A to byla teprve "legrace"! Na takový taneční párty stát celej večer s čistou vodou a najednou všechny pozorovat, jak se motaj, někdo jak dokonce zvrací, jaký šílený taneční kreace lidi vytvářej... a při tomhle pohledu jsem si říkala "A takhle ty jsi vypadala?"
Upřímně tohle období bylo celkem nudný a nebavilo mě to :) Najednou si s těma lidma moc vlastně nerozumíte, neděláte nějaký kraviny. Prostě stojíte na diskotéce, koukáte a ťukáte si na čelo...
Ani nevim, v jakým bodě se tohle období zlomilo, ale plynule jsem se navrátila k lehkému popíjení až občas mírnému "sebepoškození" zevnitř :D Chápejte, jak už psal
No a pak? Bylo další období :)
Kdy mi tělo řeklo absolutně dost a dalo mi stopku. Na další 2 roky. Opět žádná kapka alkoholu. Stal se ze mě převážně řidič opilců a vlastně mi to v tý době ani moc nevadilo :)
No a momentálně zase konečně dostávám trochu rozum a zakončuju léto. Takže žádný obří zábavy, už k tomu všemu alkoholu mám i docela odpor, takže občas pivo a nějakej koktejlíček stačí :)
Jak se to hezky střídá po těch cca 2-3 letech, vypadá to, že mě zase brzy čeká suchý období :)
Pááá
