My uncle died last August. I took a few things from his house. Among them is this cane. A simple piece of wood with a little brass and nickel.
I remember the stick from the mid-70s. We used it to open curtains and drapes on the windows. But its original meaning was quite different.
Today it's just a stylized cane. But it was once a feared weapon - a battle axe. The axe used to be two metres long and was used to throw a rider off his horse or to smash a pawn's head.
The most famous is the group of Walkers, who guarded and defended the Všerub Pass and the surrounding roads to Bavaria.
I am Czech and I live in the Czech Republic. But my origin is a bit special. My ancestors were "Walkers."
The Czech kingdom used to be surrounded by mountains that were covered with forests. The country could only be entered through a few passes. At each pass there was a group of border guards - walkers who walked along the border and guarded it.
The most famous is the group of Walkers, who guarded and defended the Všeruby Pass and the surrounding roads to Bavaria.
There were no more than 300 families living in one town and eleven villages. Their task was to guard the border. In the event of an enemy invasion, they were to inform the ruler and keep the enemy as long as possible in the border mountains and forests.
These people are documented in written sources from the 13th to the 17th century. But they probably existed from the 11th century onwards. They had a slightly different language and customs, special weapons and used bagpipes for signalling.
They used to be free people directly subject to the ruler. They did not pay taxes, they were not subject to duties other than to guard and fight.
However, by the end of the 17th century the forests were practically cleared and with the spread of firearms the existence of the Walkers became meaningless. The Walkers were deprived of their rights. Of course, this was not without rebellion. But it was suppressed. Weapons were banned and the dreaded axes became nothing more than clubs.
My great-grandfather wore Walkers costume even when he moved away from region of Walkers. And it is from him that this stick remains. Great-grandfather died in 1937.
But now my thoughts are elsewhere. My country is a tourist power. The Czech Tourist Club was founded in 1888 and still exists today. My country is literally dotted with castles, chateaus, historic towns and other sights. Not to mention nature.
Hikers carried sticks. At places of tourist interest, they sold signs, which I show in the picture. Hikers would put them on their sticks. I've seen sticks with dozens of these tags on them.
My great-grandfather was obviously a hiker. But not a very avid one. Only three tags. One of them commemorates the anniversary in 1932. I'm assuming the stick is a little older, and my great-grandfather bought the label then.
What is today's article about? About price and value. The price of the items I'm showing is not high. But they have value to me. But next time I'll show something gold!
Thank you for stopping by, for reading. Thank you in advance for your comments. Thank you for any form of support.
Turistická hůl
Můj strýc zemřel loni v srpnu. Vzal jsem si z jeho domu pár věcí. Mezi nimi je i tato hůl. Jednoduchý kus dřeva s trochou mosazi a niklu. Hůl je také prolezlá červotočem.
Tu hůl si pamatuji z poloviny 70. let. Používali jsme ho k roztahování záclon a závěsů na oknech. Jeho původní význam byl však zcela jiný. Dnes je to jen stylizovaná hůl.
Kdysi to však byla obávaná zbraň - bojová sekera /čakan, čakana ... Sekera bývala dlouhá až dva metry a používala se ke shození jezdce z koně nebo k rozbití pěšákovy hlavy.
Jsem Čech a žiji v České republice. Ale můj původ je trochu zvláštní. Moji předkové byli Chodové.
České království bývalo obklopeno horami, které byly pokryty lesy. Do země se dalo vstoupit pouze několika průsmyky. V každém průsmyku byla skupina hraničářů - Chodů, kteří chodili podél hranice a střežili ji. Nejznámější je právě chodská skupina, která střežila a bránila Všerubský průsmyk a okolní cesty do Bavorska.
V jednom městě a jedenácti vesnicích žilo maximálně 300 rodin. Jejich úkolem bylo střežit hranice. V případě nepřátelského vpádu měli informovat panovníka a bojem na zdrženou udržet nepřítele co nejdéle v pohraničních horách a lesích.
Tito lidé jsou doloženi v písemných pramenech od 13. do 17. století. Pravděpodobně však existovali již od 11. století. Měli poněkud odlišný jazyk a zvyky, zvláštní zbraně a k signalizaci používali dudy.
Dříve to byli svobodní lidé přímo podřízení vládci. Neplatili daně, neměli jiné povinnosti než hlídat a bojovat.
Koncem 17. století však byly lesy prakticky vykáceny a s rozšířením palných zbraní ztratila existence Chodů smysl. Chodové byli zbaveni svých práv. To se samozřejmě neobešlo bez vzpoury. Ta však byla potlačena. Zbraně byly zakázány a z obávaných seker se staly pouhé hole.
Můj pradědeček nosil chodský kroj, i když se z Chodska odstěhoval. A právě po něm zůstala tato hůl. Pradědeček zemřel v roce 1937.
Teď jsem ale myšlenkami jinde. Moje země je turistickou velmocí. Klub českých turistů byl založen v roce 1888 a existuje dodnes. Moje země je doslova poseta hrady, zámky, historickými městy a dalšími památkami. O přírodě ani nemluvě.
Turisté nosili hole. Na turisticky zajímavých místech se prodávaly štítky, které ukazuji na snímku. Turisté si je přitloukali na své hole. Viděl jsem už hole s desítkami těchto štítků.
Můj praděd byl zjevně turista. Ale ne příliš vášnivý. Jen tři štítky. Jeden z nich připomíná výročí v roce 1932. Předpokládám, že hůl je o něoc starší a praděda si tehdy koupil i ten štítek.
O čem je dnešní článek? O ceně a hodnotě. Cena položek, které ukazuji, není vysoká. Mají však pro mě hodnotu. Ale příště ukážu něco zlatého ...
Děkuju, že jste se zastavili a četli. Předem děkuju za vaše komentáře. Děkuju za jakoukoli formu podpory.
