O víkendu jsem se byl podívat v Kongresáku na oslavy čínského Nového roku. Přesněji roku vepře. Jako vepř jsem si trochu připadal, když jsem ochutnával vše co tam měli :-).
Oslavy spočívaly v cca 2 hodinovém představení tradiční čínské kultury. Od čínského operního rapu, přes divadelní ukázku, svatební tradice a úbory až po kung-fu. K tomu byl doprovodný program, právě s čínskou kuchyní, kaligrafií, čajovými obřady a podobně.
Čínská historie a tradice působila opravdu vznešeně. Těžko uvěřit, kam se to za pár desetiletí dostalo. Kde se to jen pokazilo? No asi podobně jako u nás, že...jen nás není miliarda a naštěstí my už jsme se z rudých drápů vymanili.
Automatizace
Ještě ten den jsem dělal něco na téma robotizace a automatizace. A večer jsem se pak zamýšlel, že vzhledem k predikcím vývoje pracovních míst a robotiky nebude brzy takové velké množství lidské práce potřeba. Naopak, pokud by se systém nastavil šikovně na minimální možnou spotřebitelskou výrobu, tak by lidé opravdu mohli pracovat třeba jen pár hodin týdně, možná měsíčně.
Utopie?
Ale co by to znamenalo? Přišli bysme o možnost vydělat peníze, o možnost rozvoje?
Když trochu upustím uzdu fantazii a řekněme, že se pustím do trochy utopie, tak by to vlastně mohlo být dobré.
V rozpoložení dnešní společnosti, to zatím aplikovat nepůjde. Ale kdo ví, třeba se do budoucna lidstvo posune. Základem by bylo potlačit přirozenou lidskou chamtivost. Pak by možná budoucnost "bez práce" byla možná.
Pokud by za nás většinu práce odváděli roboti a lidé by dělali jen nutně potřebnou práci jako je výzkum, vývoj, kontrolu, kreativní práci atd. tak by při narůstající světové populaci stačilo pracovat opravdu minimálně. Problém by byla ta chamtivost, pokud by se každý smířil s tím, že dostane dostatek jídla, pití, šatů, léků, cest atd. a dejme tomu na typ bydlení by si člověk vydělal podle množství práce, kterou by vykonal (tady už je háček), pak bysme možná mohli žít v blahobytu. Samozřejmě za předpokladu, že se posune i věda a technika, tak abysme dokázali udržet na živu naši planetu.
Sám nevím, jestli bych takovou společnost chtěl, ale jedno vím, aktuální společnost je v nepořádku, žijeme sice v blahobytu (západní společnost), ale cena kterou za to platíme jak my, tak planeta, je příliš vysoká a tak doufám, že se to jednou změní v nějakou lepší "utopii".
Zatím je to nereálné. Už jen z toho hlediska, že proběhlo pár pokusů o nepodmíněné mzdě, ale prakticky všechny neúspěšně. Lidé prostě zatím nedokážou žít jako jeden velký celek, tak aby prosívali sami sobě, zatím žijeme každý sám za sebe a to je podle mě věc, která nás brzdí v rozvoji...
Teď, když to po sobě čtu, tak v hlavě mi to dávalo větší smysl, ale co, když už jsem to napsal, tak to tu nechám :-).
