Welcome, today I have prepared for you a 10-day log of my Christmas travels on the island of Tenerife. Well, what kind of Christmas would it be if there was no snow.
Vítejte, dnes jsem si pro Váš připravil zápis z 10 dne z mých Vánočních cest po ostrově Tenerife. No co by to bylo za Vánoční svátky kdyby nebyl sníh.
Having experienced the climb of Pico Viejo the day before and the descent back into the Caldera, we did not have the time or energy to get outside the Caldera, which is bordered by high mountains around 2500 meters. We had to spend the night in an emergency right next to the rock of La Catedral. The night was clear and it looked like the waether front I was looking at the previous morning was really reflected by Pico del Teide. But as soon as it started raining around 2 am, I stopped hoping that it would be a short shower. Later in the morning, when something started pressing on my head in a dream, it woke me up, and it wasn't a dream, but a fairly decent layer of snow. As soon as a little light dawned I ordered a hasty retreat, as the weather threatened to become much worse.
Jelikož jsme předchozího dne zažili výstup na Pico Viejo a zase slezli do Caldery, neměli jsme čas a ani síly dostat se mimo Calderu, která je ohraničená vysokými horami kolem 2500 metrů. Museli jsme nouzově nocovat ihned vedle skály La Catedral. V noci bylo jasno a vypadalo to že fronta na kterou jsem koukal předchozí ráno byla opravdu odražena Pico del Teide. Ale jakmile začalo kolem 2 hodiny ranní pršet tak jsem přestal doufat, že bude krátká přeháňka. Když mě později nad ránem ve snu na hlavu začalo cosi tlačit, tak mě to probudilo a on to nebyl sen ale poměrně slušná vrstva sněhu. Jakmile se trochu rozednělo, zavelel jsem k rychlému ústupu, protože hrozilo, že se počasí daleko více zhorší.
A few quick photos of the snow covered La Catedral and as fast as possible to the road as it was the only fastest way out of the Caldera. This turned out to be the best idea in the end. Because after about 3 km, a vehicle driving in our direction stopped and offered to help us by stopping the caravan driving behind them and arranging a ride for us. The first car was a Mitsubishi L300 with a Man named Leo and two children on a Christmas holiday on a neighboring island. And the car we ended up driving was a Mercedes caravan inhabited by a nice couple also from Grand Canaria. Of course, the journey was not free, as we were the only ones who had experience with snow, so we kind of knew what to do when one of the vehicles had problems going up a snowy hill. So we pushed, pulled, helped other stranded cars and sort of all together made our way towards the nearest beach.
Pár rychlých fotek zasněžené La Catedral a co nejrychleji k silnici, protože to bylo jediná nejrychlejší cesta z Caldery. To se nakonec ukázalo jako nejlepší nápad. Protože asi po 3 km zastavilo vozidlo jedoucí naším směrem a nabídlo nám pomoc tím, že zastavili jedoucí karavan za nimi a domluvili nám odvoz. První auto bylo Mitsubishi L300 s Mužem jménem Leo a dvěma dětmi na vánoční dovolené na sousedním ostrově. A auto se kterým jsme nakonec jeli byl karavan značky Mercedes obývaný příjemným párem taktéž z Grand Canarie. Samozřejmě cesta nebyla zadarmo, jelikož jsme byli jediní co měli zkušenosti se sněhem tak jsme tak nějak věděli co dělat když jedno z vozidel mělo problémy vyjet zasněžený kopec. Takže jsme tlačili, tahali pomáhali dalším uvízlým autům a tak nějak všichni společně jsme se probíjeli směrem k nejbližší pláži.
When we got to the ocean, we found ourselves in the town of Los Abrigos, which was exactly where we wanted to go. As a reward, I invited both car crews to a local restaurant for lunch. We then said goodbye to the Mercedes crew and together with Leo and the children we set off to the beach I had visited on my previous visit.
Když jsme se dostali k oceánu, objevili jsme se v městečku Los Abrigos, což bylo přesně místo kam jsme se chtěli dostat. Jako odměnu jsem obě posádky vozů pozvaly na oběd do místní restaurace. Poté jsme se rozloučili s posádkou Mercedesu a společně s Leem a dětmi vyrazili na pláž, kterou jsem navštívil při předchozí návštěvě.
Only that day no one was looking at the sea, but back at the mountains. And when we saw what was happening there, we were glad that we managed to get down so quickly and safely. Of course, as experienced survivalists, we would be able to get down alone, but it was better to be by the sea where it was 20 degrees, cook some good food, drink wine and learn Spanish from a native speaker.
Jenomže toho dne nikdo nekoukal do moře, ale zpět do hor. A když jsme viděli co se tam děje, byli jsme rádi, že se nám podařilo tak rychle a v bezpečí dostat dolu. Samozřejmě jakožto zkušení survivleři bychom si poradili, ale bylo lepší být u moře kde bylo 20 stupňů, vařit si nějaké dobré jídlo, popíjet víno a učit se španělsky od rodilého mluvčího.
On this day, my dream came true and basically that was reason why I went to Tenerife for the first time. At that time I bought a guidebook and on the cover was Pico del Teide with a snow cover, so I thought that I must have such a photo in my portfolio. Although it cost me 7 weeks on the island, over 400 kilometers of challenging terrain and countless different meetings and experiences, I can finally say that I have fulfilled my dream.
Tímto dnem se mi splnil sen a v podstatě i důvod proč jsem na Tenerife poprvé jel. Tenkrát jsem si koupil průvodce a na obalu bylo Pico del Teide se sněhovou pokrývkou a tak jsem si usmyslel, že takovou fotografii musím mít v portfoliu. Sice mě to stálo 7 týdnů na ostrově, přes 400 kilometrů náročným terénem a nespočet různých setkání, zážitků a konečně si můžu říci, že jsem si splnil sen.
