Připomíná mi to mládí, kdy jsme s partou o dovolené vandrovali po republice a za týden ušli třeba 200 km. Jen sem tam přesun vlakem, když jsme s nebyli jistí, jestli zvládnem terén, kterým by se muselo jít.
Nebo třeba na Šumavě, kde hrozilo že zabludíme do míst kam se tehdy nesmělo. Jistější byla hromadná doprava, i když ani tam se člověk nevyhnul kontrolám a někdy i nepříjemným dotazům.