Co je Tvoje, to je moje a co je moje, po tom je Ti hovno... Znáte to?

Zbytek komunismu ve firemní kultuře

Ať už podnikáte nebo jste v zaměstnaneckém poměru, máme v Česku jedno velké specifikum. To specifikum se týká zejména starších ročníků, ale bohužel někdy se přeneslo i mezigeneračně.

Budu mu zde říkat drobné obohacení.

Je zvláštní, ale stále velké množství lidí pracující na úřadech a v korporátech se rádi drobně obohacují.

Úplně běžné je, že slýchávám, že tam donesli rodiče toho a toho z práce balík papírů, jiní zase nářadí ze stavby nebo stavební materiál.

Zvláštní je, že se o tom normálně baví, nikdo se nad tím nepozastavuje ani to netají.

Tolerance obohacení na úkor společnosti

Úplně běžně se setkávám ve firmách mých kamarádů, že tam tyto lidi trpí a dobře to o nich ví.

Kamarád má hospodu, dobře profitující se skvělým jídlem, obsluhou. Prostě radost se zastavit.

Zaměstnanci si dělí spropitné a že jich není málo, jelikož skoro 1/3 hostů přes léto jsou cizinci, kteří tu jezdí poznávat krásy našeho města.

O to víc je zarážející, že se kuchař obohacuje. Každý týden cca o 10 kg masa.

Majitel to dost dobře ví, ale nechává to tak ze dvou důvodů:

• sehnat nového kuchaře je těžké a tenhle je moc dobrý
• kdyby se zeptal, jestli si občas nějaké maso vzít může, asi bu mu to povolil

Kdy to skončí?

Pravděpodobně až s další generací. Tak jako nám postupně vymírají komunisti, se bude měnit i kultura a v budoucnosti bude tohoto druhu obohacení ubývat.

S jakým druhem obohacení jste se setkávali / se setkáváte vy?