Naprosto ti rozumím. Moje myšlenkové pochody byly (a jsou) velmi podobné. Někde v podvědomí se toho člověk pořád bojí, pořád se necítí připraven a je jedno, jestli mu je 20 nebo 40. Je to prostě velká věc, asi ta největší v životě. Na druhou stranu, když nebudeme tak spekulovat a filozofovat, je to něco naprosto běžného a přirozeného, co se všude na světě děje tisíce let, což mě zase utvrzovalo v tom, že bychom to mohli zvládnout i my :) Nějak se s tím poperem. A jo, bulk up fáze je u Florinky v plném proudu :D ;)