Jestli něco považuji do teď za můj nejlepší výtvor tak je to věc, kterou jsem udělal jako asi 10 leté dítě. Nevím přesně kolik mi bylo ale už jsme chodil na základku. Měli jsme doma kdysi takovou tu starou černobílou červenou zaoblenou malou televizi. Pak se naši rozhodli že koupí větší barevnou.
Televize Tesla, Source: http://www.retrofactory.cz/televizor-tesla.html - snad se na mě nezlobíte, ale fotku televize bez copywritu jsem nenašel
Jak vidíte na obrázku byla to celkem malá přenosná televize s vlastní anténou. Jako dítě, a snad i dodnes, jsem býval televizní maniak. Čučel jsem na televizi pořád. A jediné co na mě jako výchovný prostředek platil bylo když mi rodiče zakázali televizi. :)
Také jsme mívaly takový hezký peřiňák, který jsem míval hned vedle mojí postele. Když jsem byl ještě menší tak jsem se do něj rád schovával.
Peřiňák, Source: http://www.aron-antik.cz/index.php?k=4&pk=157&pid=4092 - snad se na mě nezlobíte, ale fotku toho peřiňáku jsem také bez copywritu nenašel
No a protože jsem byl vynalézavé dítě tak jsem tak nějak zaonačil, že jsem onu starou televizi schoval do peřiňáku pod deky aniž rodiče zaznamenali že není tam kde ji uložily. Poté co nás se sestrou daly spát tak jsem otevřel peřiňák a televizi zapnul a čučel. Avšak nepříjemná věc byla že rodiče kteří nejvíce času večer trávili v kuchyni tak zní občas vyšli a nebo nás šli zkontrolovat. Po týdnu tohoto napětí jsem už to nevydržel, každé šustnutí na chodbě nebo zvuk znamenalo televizi vypnout zavřít peřiňák a předstírat spánek a to i když rodiče nikam nešly. A tak moje vynalézavost jednoho odpoledne když jsem doma byl sám dala vzniknout signalizačnímu zařízení.
Měli jsem byt 2+1 v kterém byla dlouhá chodba. Někde ve sklepě jsme našel dlouhé tenké drátky. Odmontoval jsem všechny lišty v chodbě a natáhl dráty. Na dveře v kuchyni a v rodičovském pokoji jsem připevnil malým hřebíčkem pérko z propisek. Jeden drátek jsem napojil na pérko a druhý jsem přidělal ke kovovým futrům. Pak už jsem jen v našem pokoji dotáhl pod kobercem drátky k peřiňáku tam připojil vše do staré baterky a bylo. :)
A od té doby mi vedle zapnuté televize svítila žárovka z takové té placaté komunistické baterky. Pokud některý z rodičů otevřel dveře, okruh se přerušil a baterka zhasla. To bylo znamení že mám vypnout televizi skrytou v mém peřiňáku.
Občas to samozřejmě přinášelo úskalí v podobě toho že rodiče dveře nezavřeli. A tak já a nebo sestra jsme šli jakože na záchod nebo se napít a u té příležitosti jsme jim zavřeli dveře. Rodiče na to nikdy nepřišli. Jen za spoustu let když se malovala chodba se máma divila co to tam je za divné dráty a tak jsem jí už jako 15tiletý vysvětlil, že to bylo kdysi mé signalizační zařízení.
