Vlastně první polák kterého jsem četl byl Gustaw Herling-Grudziński a jehoDeník psaný v noci 1989-1992. Vzpomínám si že mě to moc zaujalo a od něho jsem se dostal k deníkům od Witolda Gombrowicze. A bavili mě moc i jsem si jednou půjčil knihu v polštině, že to zkusím číst v originálním jazyku, ale tak nějak se mě to nepovedlo. Ale knížky jsou stále v mé výběrové knihovničce. Sice jsem po nich dlouho nesáhl, ale dodnes si pamatuji báseň v jedné znih. O co víc vím, že není od autora knihy samotné ale od nějakého jeho kamaráda. Jenže ani internet není všemocný a tak jsem se snažil poslední hodinu dopátrat autora onoho textu a nebo najít někde tu knihu on-line ale nic. A tak vlastně už jen zbývá ona krátká báseň.
Sen je tím krásný že krev neteče mi
leč tuhne v symbol tknuta ocelí.
Sen je tím krásný že tam v temné zemi
lze spočinout s anděli.
A to je o polských knížkách které zrovna nemám po ruce asi vše. V Polsku sem byl jednou nohou tisíckrát když jsem po hranic šel na Sněžku, ale někdy bych se tam rád zajel podívat.
