Uklidil jsem, vytřel kuchyň a hodinu se vrtal v ucpaném odpadu. Než usoudím že už mám uklízení před příjezdem rodiny dost a šup do kanclu. Pracovat. Ještě dojít nakoupit nějaké věci na narozeniny o víkendu.
Jdu po ulici. Je tu nějaký klid. Jezdí málo aut. Donesu věci do kanclu a jdu na kafe a nakupovat do papírnictví. Něco se mi nezdá, ale nevěnuji tomu pozornost. "Dneska je po poledni nějaký klid." V kavárně za rohem je dost lidí, na kafe se stavím pak, a zahnu za roh.
Uplynulo asi půl hodiny na ulici než mi to při pohledu na první zavřené krámy došlo.
Jsem jen ignorant, nebo beru internetových 24/7 za samozřejmost života? Fakt nevím. Ale je fakt že mě pořád ještě udivuje když nějaká služba či člověk reaguje třeba v sobotu v 11 v noci na nějakou pracovní zprávu. Já to už nevnímám. Firma pro kterou pracuji je v provozu 24/7 a ještě je v Texasu. A po šesti letech už opravdu nevnímám co je za den.
Jo dneska je teda Neděle a já zas pracuju. Státní svátek, dejte mi pokoj. Já pracuju každý den, teda vlastně kdy mám na to čas. Prostě když se mi zachce. Jo a já vážně dneska potřeboval něco zařídit. No jo zas to bude vše na poslední chvíli.
Aby jste se nedivili, tohle se mi celkem pravidelně stává během roku několikrát.
Jo tak příjemnou neděli všem. :)
Jsem jak ta prapodivná figurka psa na obrázku.
