Odpoledne jsem se rozhodl že vyčistím jezírko. V loni se uvolnil kořenový systém leknínů ze dna a plaval na hladině, pak v zimě zmrzl a letos už nic. Kdo ví jak dlouho ho nikdo nečistil. Takže když jsme se konečně rozhoupal a vstal od počítače kolem druhé, slunce hezky pálilo.
Takhle to vypadalo než jsme začal, sice to vypadá krásně s tím břečťanem, ale někde je prasklina a voda už se nedrží nahoře. krom toho voda už spíš byla taková bahnitá stoka.
Vytáhl jsem kalové čerpadlo a ponořil ho tam ještě před polednem.
Sice jsem jednou musel čerpadlo znovu vytáhnout protože voda přestala téct, ale jinak čerpání bylo v pohodě. Nějaké řasy se totiž namotali na sání a tak jsem to musel vyčistit než jsem ho zase ponořil.
Tady vidíte tu vrstvu smrdutého bahna, která tam vznikla tlením napadaného listí a biomasy za několik let. No vzhledem k tomu že jsem na to byl sám, tak to byla docela taková rozcvička. Není nad přirozenou posilovnu zahradních prací. :) Slést dolu po žebříku naplnit kýbl, vylézt, vytáhnou kýbl dva půl metru nahoru a vyklopit ho do kolečka. A jednou za tři kýble, odvést kolečko na kompost. No než se tělo rozhýbalo od toho věčného pracovního sezení u kompu tak to trvalo. Musel jsem si dát několikrát pauzu. A pak jsem věděl že mají přijít bouřky takže kolem čtvrté jsem se dostal do rytmu a už to jelo, hlavně to bahno začalo ze dna ubývat a to vás taky povzbudí. Když už jsem to skoro vybral tak jsem se pustil do škrábání řas na zdech a stříhání břečťanu. No nakonec jsem to po sedmé dodělal jak vidíte na poslední fotce. A musím říct že mě to tak zvedlo náladu, jednak asi i ta námaha jak rozproudila moje sedavé tělo tak i to že jsem to měl hotové. Ještě teda zbývá až oschnou pořádně okartáčovat stěny a opravit spáry které protékají, ale to už bude na jiný den.
Samo sebou jsem si po večeři otevřel zasloužený Vídeňský ležák. :) Teď už ať si klidně zaprší.
