Do Lipníku nad Bečvou se začali Židé stěhovat především v polovině 15. století, kdy byli vypovězeni z řady královských měst. A začalo se jim tu dařit. V Lipníku je druhá nejstarší synagoga v Česku - po pražské Staronové. Působili to slavní rabíni jako třeba Baruch Fränkel-Teomim. V polovině 19. století tvořili Židé třetinu obyvatel Lipníka.
Kromě synagogy, rabinátu, židovské školy patřil obci samozřejmě i židovský hřbitov. Ten původní, kolem synagogy, již neexistuje. Nestačil už v polovině 16. století, takže židovská komunita zakoupila pozemek pro hřbitov jižně od centra města. V 19. století už nestačil ani ten, tak v jeho sousedství vznikl další, nový hřbitov.
Staletá existence židovské obce skončila během 2. světové války. Z lipenské židovské obce přežili jen tři lidé. Synagogu, která byla za války skladištěm, odkoupila československá církev husitská. Starý židovský hřbitov německé vojsko zcela zpustošilo a po válce na něm bylo hřiště. Na novém židovském hřbitově Němci nechali strhnout obřadní síň. Po válce hřbitov pustnul, náhrobky byly rozkrádány.
Obrat nastal po roce 1989, kdy za pomoci organizace Agudath Israel Of America a potomků rabína Fränkela z Velké Británie byl starý hřbitov obnoven. Staré náhrobky - pokud byly nalezeny, byly osazené do přibližných míst.
Nový hřbitov je zakonzervovaný a běžně nepřístupný (respektive je přístupný velmi výjimečně). Kde je však vůle, tam je i cesta - takže aspoň můžu posloužit několika fotkami.