Tento článek navazuje na actifití příspěvek od 
This article explores a fascinating symbolic encounter between two religious monuments on Radhošť, a mountain in the Moravian-Silesian region of the Czech Republic. The author was inspired by a previous post about a statue of the pagan god Radegast and decided to investigate the deeper meaning behind the placement of sculptures in this location.
The article begins by noting the unusual positioning of statues depicting Saints Cyril and Methodius on Radhošť. Rather than standing at the church entrance as is customary, they are positioned behind the church, facing away from it. Their gaze is directed toward a specific point on the horizon approximately two and a half kilometers away. There stands a statue of Radegast, the pagan god of the sun and fire, symbolizing fertility, abundance, and hospitality. The statue depicts him as a muscular man with a lion's head, wearing a helmet shaped like a bull's head with horns, and holding a cornucopia. This unique positioning creates a symbolic "face-to-face" confrontation between paganism and Christianity, separated by physical distance yet connected by an apparent spiritual tension.
The article then delves into the history of the Radegast statue, created by sculptor Albín Polášek. Originally, two identical statues were made in 1931. While one was erected on the Beskid ridge, the second one was lost during wartime. It was later discovered hidden in Prague and oddly ended up in a zoo. The original statue on Radhošť, made of concrete, suffered damage from harsh weather and lightning strikes over the decades, requiring replacement with a granite replica in the 1994s. The article concludes with practical information about visiting both monuments.
První fotka ale možná bude taky tak trochu matoucí. Článek má být o Radegastovi, tak co tu dělají Cyril s Metodem?
Nepředbíhejme, na všechno dojde.
Když se podíváte na sousoší Cyrila a Metoda na Radhošti, možná se vám bude zdát, že na nich něco nesedí. Totiž sochy svatých bývají převážně situované před kostelem, u jeho vstupu, aby symbolicky vítaly věřící, přicházející na bohoslužbu. Ale tento Cyril s Metodem stojí stranou, za kostelem a dokonce jsou ke kostelu otočeni zády. Pročpak to? Inu, přesuňme se nyní zhruba o dva a půl kilometru dále, přesně v tom směru, kam věrozvěstové upírají svůj pohled.
Na půl cesty mezi Radhoštěm a Pustevnami, na hřebenu kopce stojí socha pohanského boha Radegasta ‒ boha slunce a ohně, který symbolizuje úrodu, hojnost a pohostinnost. Je zde zobrazovaný jako svalnatý muž s lví hlavou, s přilbicí ve tvaru býčí hlavy s rohy, an drží roh hojnosti a bohatství (a mezi jehož atributy patří i mohutné tesáky a válečná sekera, což symbolizuje i to, že určité hodnoty nestačí jen vlastnit, ale stojí za to je i bránit).
Obě sochy jsou tak situované „tváří v tvář“ a i když je dělí dva a půl kilometrová vzdálenost, jako by mezi nimi bylo natažené jakési energetické spojení. Pohanství a křesťanství tu stojí v opozici nejen ideové, ale přímo fyzické.
Na jedné straně pohanský symbol bohatství a hojnosti, ale také symbol síly, energie a dominance, který svým vzezřením dává najevo, že si s ním není radno zahrávat. A proti němu dva subtilní intelektuálové, kteří mu čelí silou nikoli fyzickou, ale čelí mu silou myšlenky a ideje. Otevřenou knihou, písmem i Písmem. Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh…
Mezi sochami je dva a půl kilometru. Jaká je vzdálenost mezi pohanstvím a křesťanstvím? Sochy (či spíš symboly) si to na Radhošti vyříkávají tváří v tvář.
Vlastně, ani to není úplně přesné. I když jsou obě sochy situované v opozici, proti sobě, tak ve skutečnosti na sebe nevidí. Horský hřeben je totiž hustě zalesněný. Ale kdyby někdo někdy ten les pokácel a Radegast a C+M, tyto dva symboly nesmiřitelných idejí, na sebe konečně opravdu pohlédly… co by se asi tak stalo? Neprobudilo by se něco, co bychom probouzet raději nechtěli? Radhošť je hora tajemná, mystická…
Pojďmež ještě k historii sochy Radegasta jako takové. Sochař Albín Polášek vytvořil původně dvě zcela identické sochy. Jedna z nich byla v roce 1931 vztyčena na hřebeni Beskyd mezi Radhoštěm a Pustevnami, druhou si chtěl autor ponechat pro sebe. Ale Albín Polášek žil v USA, s převozem sochy byl problém, pak vypukla válka a na druhého Radegasta se zapomnělo. Mělo se za to, že se socha prostě někde ztratila.
Radegast číslo 2 byl ale koncem 50. let objeven, skrytý na pozemku bývalé firmy Mašek v Praze, která se na výrobě obou soch podílela. Jenomže v té době zde vládla primitivní lůza, jejíž myšlenkový pochod byl asi takový: vypadá to jako jakési zvířátko, na hlavě to má kravičku, v ruce kačenku, to se bude hodit do ZOO. A tak se slovanský bůh dostal do pražské ZOO mezi vlka eurasijského a hyenu čabrakovou.
Ale ani osud Radegasta číslo 1 nebyl jednoduchý. Socha, vyrobená z betonové směsi, musela na hřebeni Beskyd čelit drsným povětrnostním podmínkám (a v době socialismu i agresivním kyselým dešťům). Nevyhnulo se jí ani několik úderů blesku. V roce 1994 tak byla snesena a o několik let později nahrazena kopií, tentokrát vyrobenou z masivní žuly, což je materiál, který vydrží staletí. Mimochodem, výrobu kopie zaplatil pivovar Nošovice, výrobce piva Radegast, který ho má i ve svém logu. Originál Radegasta č. 1 je ve vestibulu radnice ve Frenštátě.
Chcete Radegasta navštívit? Jsou dvě cesty. Ta pohodlnější je jet autobusem z Rožnova přes Prostřední Bečvu na Pustevny a pak se projít po příjemné hřebenovce. Půlhodinka k Radegastovi, další půlhodinka na Radhošť. Druhá možnost je si vyjít z Rožnova přímo do kopce na Radhošť. Cesta je to chvílemi strmá, ale schůdná i pro takového skorodůchodce, jako jsem já.
