"A man without tattoos is invisible to the gods"
And to be gender-balanced and not to make women feel sorry for themselves, in Micronesia they apparently believe that if a woman dies without tattoos, she will be slaughtered by the spirits of other women and served as food for the gods.
"Muž bez tetování je pro bohy neviditelný"
A abych byl genderově vyvážený a aby to ženám nebylo líto, tak v Mikronézii prý věří, že pokud žena zemře bez tetování, bude poražena duchy ostatních žen a naservírována jako potrava pro bohy.
I got my first tattoo for my 60th birthday.
But the first tattoo is never the last. Because once you've made an irrevocable decision, the next ones are much easier. So almost exactly a year after I had my right hand inked, I ordered my second hand from the same tattoo artist.
A good tattoo artist is in demand and usually has a full diary. So I didn't get an appointment until Christmas. Never mind, I thought, at least it'll be a present. But what was my surprise when after a few days the tattooist wrote to me that a client had fallen ill and that if I wanted to, I could come straight away. So why not take advantage of it?
První tetování jsem si nadělil k šedesátinám. Totiž, když jsem byl mladý, tak u nás kvalitní tetování nebylo vlastně ani dostupné. Profesionální tetovací salóny prakticky neexistovaly a tetování bylo doménou, řekněme si to upřímně, spíš spodních vrstev společnosti a ve většině případů bylo amatérské a nevkusné. Později, po roce 1989 se situace změnila, ale já jsem měl jiné zájmy a jiné potřeby. Ale teď už jsem ve věku, kdy už člověk má půlku života za sebou, míň se honí, víc ohlíží, a občas si dopřává něco, co v mládí třeba chtěl a tehdy to nedostal.
Avšak první tetování není nikdy poslední. Protože jak se jednou nezvratně rozhodnete, další rozhodování jsou už mnohem lehčí. Takže skoro přesně rok od počmárání pravé ruky jsem si u stejné tatérky objednal i druhou ruku.
Dobrý tatér je vyhledávaný a má obvykle plný diář. Takže jsem dostal termín až na vánoce. Nevadí, říkám si, aspoň bude dárek. Jaké však bylo moje překvapení, když mi už po pár dnech tatérka napsala, že jí onemocněla jedna klientka a že jestli chci, můžu přijít hned. Tak proč to nevyužít?
Like last time I decided for a purely abstract motif. I consider myself a rational person and rational reasons led me to this decision.
Occasionally someone asks me what is the meaning of my tattoo, and is surprised when I tell him that it has no meaning (or it has a purely decorative meaning). In my opinion, just the fact that I like it is reason enough, and looking for any meaning in it is pointless. After all, I often get the impression that "meaning" is used as an excuse. That when someone has an amateur tattoo, created out of youthful indiscretion, they don't want to admit that it's shit and instead prefer to claim that it has some kind of "personal intimate meaning for them...".
Stejně jako minule jsem se rozhodl pro ryze abstraktní motiv. Považuju se za racionálně uvažujícího člověka a i k tomu rozhodnutí mě vedly racionální důvody.
Občas se mě někdo zeptá, jaký má tedy to moje tetování význam, a je překvapený, když mu řeknu že žádný (respektive má význam výhradně dekorativní). Podle mě jen to, že se mi to líbí, je dostatečný důvod a hledat v tom nějaký význam je zbytečné. Ostatně, často mám dojem, že "význam" se používá jako výmluva. Že když má někdo nějaké amatérské tetování vzniklé z mladické nerozvážnosti, tak se mu nechce přiznat že je to shit a místo toho raději tvrdí, že to má pro něj jakýsi "osobní intimní význam...".
It's nice that the term just happened to work out. It's summer, sleeveless shirts are in, so I can brag. And I've gotten nothing but positive feedback - even from complete strangers, like the cashier at the supermarket 😁.
I've gotten a few questions about whether it was painful. Well, maybe I chose a good body part, maybe I have a different threshold of perception, but it didn't pain. Except each arm took nearly four hours, and I was finding that a bit annoying by the end. But what a man wouldn't do for himself 😁
So the other hand is healed, and I sometimes wonder... what next?
Je fajn že mi to s tím termínem tak náhodou vyšlo. Je léto, nosí se trička bez rukávů, tak se můžu chlubit. A mám jen pozitivní ohlasy - a to i od úplně cizích lidí, jako byla třeba pokladní v Lidlu 😁.
Dostal jsem pár dotazů, jestli to bolí. Inu, možná jsem zvolil dobrou část těla, možná mám jiný práh vnímání, ale nebolelo to. Akorát každá ta ruka trvala skoro čtyři hodiny, a to už mi ke konci připadalo trochu otravné. Ale co by člověk pro sebe neudělal 😁
Takže druhá ruka je zahojená, a já si tak občas říkám... co dál?
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
