Jak je možné, že Lucie noci upije, ale dne nepřidá? Den má přece 24 hodin, ať se děje co se děje, takže každé zkrácení noci znamená prodloužení dne a naopak.
To je samozřejmě pravda. Ale přesto to tak je.
Země, jak známo, obíhá kolem Slunce po eliptické dráze. přičemž Slunce je v ohnisku té elipsy. Žádný problém. Znamená to ale, že Země je Slunci někdy blíž, někdy dál. A podle druhého Keplerova zákona, čím je planeta na své oběžné dráze blíž Slunci, tím je její rychlost vyšší.
V prosinci se Země Slunci blíží nejvíc, takže zrychluje. A tady jsme u jádra pudla. Konstantní rotace Země a její zrychlující pohyb kolem Slunce se sčítají, a výsledkem je, že kolem 13. prosince zapadá slunce nejdříve (letos v 15:45). Jinými slovy, od 13. prosince dále je večer víc světla (např. na slunovrat, 21.12. zapadá Slunce v 15:47, a na Štědrý den zapadá "až" v 15:49). Lucie noci upije.
Ale dne nepřidá - zatímco západ Slunce kulminuje kolem toho 13. prosince, tak východ Slunce se za ním opožďuje a nejpozději Slunce vychází kolem Silvestra (letos cca v 7:43). Takže i když Lucie snaživě večer noci upije, ráno ji to zase dožene.
Délka dne se začne prodlužovat od zimního slunovratu:
Na Boží narození o kočičí převalení,
na Nový rok o slepičí krok,
na Tři krále o skok dále
a na Hromnice o hodinu více.
Zima ještě ani nezačala, a já se už těším na jaro.
