Kde kdo říká, že dokonalost nudí. Že dokonalost je nudná, po čase omrzí. Že dokonalost je finální stanice bez přestupu.
Je to jako hledat jednorožce mezi slony..je tam i není, záleží jak se na to díváte.
Co dělá dokonalost dokonalostí? Je dokonalost nedokonalost nadávkovaná v dokonalém poměru?
Proč, když řeknou hledáme dokonalost, usilujeme o dokonalost tak ví, že prahnou po nedosažitelném?
A proč je tahle věta hloupost a nepravda?
Lidi fungují na různých úrovních a ty úrovně se míjí. Někdy víc někdy méně. Málokdo sestoupí níže, nebo vystoupá výše jen proto, aby se na chvíli protli.
Proč i když víme, že jsme na různých a odlišných úrovních stále pokračujeme a vytváříme třecí plochy a jsme schopni a ochotni tomu věnovat víc než si to zaslouží? Proč tomu přikládáme nějakou váhu?
Je to ta dokonalost nadávkovaná v dokonalém poměru? Je to záměr? Hledají smysl? Hledají vůbec něco?
V chaosu je řád a schrodingerove kočce je to naprosto jedno, protože ta ani neví čí je a jen se modlí, aby tu krabici nedali na moebiovu pásku ...
Můžeš mi to dokázat? Můžeš mi to popřít? Jak mi to dokážeš? Jak mi to popřeš? A víš, že to je do času? Že to není "setrvalý stav"?
Víš, že to je jedno? A víš kdo to říká? A víš proč to říká?
Proč všichni hledají dokonalost a přitom to popírají?
A honí pes ocas, nebo ocas honí psa? hm?
V podstatě výsledky čehokoliv jsou podřízeny tomu, na čem jsme se my jako lidstvo domluvili.
Takže takové dokonale nedokonalé řešení bez vítězů a poražených.
Jdu hledat dokonalost.
