Chápu, že většinu planety nezajímá, kde jsem včera byl a co jsem tam dělal. Ale přece to té planetě řeknu. Byl jsem v pivovaru. Tak trochu.
Předpokládám, že pivovar se nacházel právě v tomhle domě. I když žijeme v době, kdy jsou všechny staré jistoty jaksi relativizované...
Neplést si s vrchnostenským pivovarem, který se nachází mezi Libeňským zámkem a Lovitovým mlýnem. Tohle byl pivovar městský. I když co to byla ta Libeň za město... A za pár let po povýšení ji stejně pohltila Praha.
Tohle býval asi vstup. Ale dnes se tam nachází instituce jiná, kterou jsem právě navštívil a o té můj dnešní, skoro ekologický, článeček bude.
Reuse. Ano, jsem do určité míry fascinován odpadem. Někteří vědí, že jsem se kdysi, mimo jiné, zabýval rozebíráním všech možných zařízení a následným odprodejem jejich komponentů do sběru. Vyneslo mi to sotva pár desítek tisíc (řádně zdaněno), ale ten pocit... K nezaplacení!
České přísloví praví, že z hovna bič neupleteš. A když, nezapráskáš. Ale tady se nabízí možnost ten bič vlastně uplést i zapráskat... Tedy vzít něco, co nikdo nechce, čeho se chce zbavit, a prodat to. Takové malé perpetuum debile.
Milá planeto! Měl jsem na starosti školní knihovnu. Ale podařilo se mi předat veslo mladičké kolegyni, která je ještě plna entuziasmu. A já ji chci podpořit. Abych jí udělal radost. A tak se o školní knihovnu starám víc, než když jsem ji oficiálně spravoval.
A v tomhle Re-use centru se nabízejí i knihy. Tož jsem se tam vydal na průzkum a navázat vztahy. Což se zadařilo. Ale o tom podrobně psát nechci.
Sekretář... Kdybyste, dejme tom, vlastnili nemovitost a v té nemovitosti se vyskytovalo strašidlo. Pronajímali byste tu nemovitost s přirážkou, nebo se slevou na strašidlo?
Sekretář s rodokmenem... Navíc s trochu pochmurným. Existují lidé, co objíždějí místa zločinů a sbírají předměty s pochmurnou minulostí... Mimochodem taxidermie, to je výroba preparátů, loveckých trofejí a tak. Mně se ten sekretář ale nikam nehodí.
Jinak to tam vypadá asi takhle. Vystavené předměty, u kterých jsou ceny.
Bývalý sál hospody, o které si myslím, že navazovala na pivovar. Pódium sloužilo jako jeviště, případně pro muzikanty. V přízemí asi stoly kolem zdí a taneční parket.
Nad sálem galerie, kde zřejmě bývaly stoly. Nyní je tam výstava fotografií a studií na revitalizaci Starého bohnického hřbitova (Hřbitova bláznů). A světnička Arnošta Lustiga. (Jeho dědicové darovali část vybavení z pozůstalosti po spisovateli.)
Já dělám do mincí a trochu do známek. Mám kamarádku, co dělá do porcelánu. Zmíním se jí. On často i mizerný talířek, když má zespodu vyznačenu správnou porcelánku, má svou cenu.
Ceny jsou zde mírné. Samozřejmě, že jsem se zeptal, jestli tam nemají LEGO... A to byste nevěřili, měli. Ale o tom ať si napíše článek 
Centrum nebude výhodné jen pro naši knihovnu. Jsem třídní deváťáků, co už mají po přijímačkách. Takže už je nemusím učit na přijímačky, ale býti moudrými. Ty zásady Zero wasters se mi líbí. Myslím, že nějaký ten interaktivní program objednám. Nabízejí to i středním školám, snad to nějakou úroveň mít bude.
Pokud někdo z Pražáků využije můj článek jako typ, kam něco odložit, nebo kde si něco jiného za pakatel koupit, bude to pro mě takový hřejivý bonus.
