Words
72
Reading
1 min
Listen
Play
2y
Žijeme v požehnané době, alespoň zatím. Děda se narodil v Rakousku-Uhersku, táta v Protektorátu, já v socialistickém Československu. Pak jsme krátce pobyl v Československé republice, v České a Slovenské federativní republice, nakonec žiju v České republice. A to jsem fakticky nevytáhl paty z Prahy.
Dneska člověk musí do ciziny cestovat. Dřív stačilo na některých místech sedět na zadku a dějiny Tě házely každou chvíli do jiného státu.
Dosti volná asociace na trojmezí...
RE: One Walk, Three (and a Half) Countries