Vůbec bych se nedivil, kdyby některému čtenáři to jméno nic neříkalo. Co se na gymnasiích přestalo s výukou latiny, znalost římských reálií už ani nemůže být takovou, jakou kdysi bývala...
Přesto mě jméno tohoto římského státníka, politika a vojevůdce v poslední době často vytanulo na mysli. V souvislosti s Drugwars...
Přízvisko Verrucosus znamená doslova "pokrytý bradavicemi". No... To nás nezajímá. Cunctator. To je váhavec. A tom dnešní článek bude.
Tenhle pán žil v letech - 280 až - 203. Ano. Říman, státník, vojevůdce... Musel se nutně srazit s Hannibalem Barcasem - 247 až - 186. A ač byl náš Váhavec vítězem a Hannibal poraženým, přesto zná dnes Hannibala většina školáků naší planety. A Maxima ne. Kdo dnes ví, co to byla fabiánská strategie...
Fabius byl jedním z mála Římanů, kteří Hannibala od počátku nepodceňovali. Po bitvách u Trebie a na Ticinu mu začali i ostatní senátoři dopřávat sluchu... Masakr u Trasimenského jezera byl sice pro Řím vojenskou katastrofou nevídaného rozsahu. Ale s pozitivním důsledkem.
Fabius Maximus byl zvolen diktátorem. Na půl roku, samozřejmě. Fabianská strategie spočívala v tom, že nejlépe bude porazit Hannibala tak, že s ním Řím vůbec nebude bojovat. Řím ovládal moře. Hannibal byl zásobován pozemní cestou z Hispánie přes Gálii. Přes Pyreneje a Alpy... Stačilo na té cestě uplatit pár galských náčelníků. Vyslat vlastní podpůrné jednotky... A čekat. Čas byl na straně Římanů.
Cunctator. Váhavec... Copak je tahle strategie důstojná římského lidu!? Cožpak se dá drtivé vítezství dosáhnout i jinak než v rozhodující bitvě, pod vlajícími prapory (orly zavede až Marius asi o století později)!?
Jakmile skončil Váhavcův půlrok, noví konzulové sebrali olbřímí vojsko a vyrazili proti Hannibalovi. Výsledná bitva u Kann je dodnes vyučována na všech vojenských školách světa jako příklad obkličovací a vyhlazovací bitvy... Hannibal bývá právem označován za otce strategie... (Jasně Sun-c´ žil -544 až - 496..., hnidopiši!)
Náš Fabius se už nestal podruhé diktátorem. Ještě nejsme v časech Sullových, ještě se ctí ústavní pořádek... Ale nový diktátor, Marcus Iunius Pera, Fabiovi naslouchá... Fabiova strategie se prosazuje. Je konec slavných bitev... Hannibal je pomalu udoláván římskou převahou. Bude to trvat dlouhých 15 let...
A Řím je demokratický stát. Publius Cornelius Scipio, římská strategická hvězda, sirotek po vojevůdci, který padl v Hispánii v boji s Hannibalovým bratrem Hasdrubalem... Vede radikální válečnou stranu. Poráží a zabíjí Hasdrubala. Další boj se jeví Fabiovi zbytečný. Teď už je to vážně jen otázkaou času... Fabius vede umírněnou válečnickou stranu...
Umírněnou... Jedenasedmdesátiletý Fabius obléká zbroj a dobýjí Tarent. Za to mu senát odhlasuje jeho první a poslední triumf...
V roce -203, v sedmasedmdesáti umírá Quintus Fabius Maximus stářím v posteli. Cesta je volná... Scipio, který si tím vyslouží čestné přizvisko Africanus, se vylodil u Kartága a s narychlo povolaným Hannibalem svádí bitvů u Zamy.
Scipio v čele svého vojska. Hannibal v čele... Těch co se před měsícem dali naverbovat. Strašlivá bitva. Z Fabiova pohledu zbytečná. Hannibalovo vojsko se v Itálii už rozpadalo, dezerce, přecházení jeho spojenců k Římanům... Ale Scipio chtěl porazit Hannibala. Jako odplatu za otce, aby se proslavil...
Náš Váhavec tak ješitný nebyl. Asi proto ho dnešní školáci už neznají... A co má společného s Drugwars?
Válka s HUNTS. Podle stávajících pravidel napadnou naše slabé členy a vztyčí ochranné štíty... Stále sílí. Nám se nedaří je chytit bez štítů... Co se snažíme udělat? Změnit pravidla...
Co by nám poradil Fabius? Aby ti naši slabí nebojovali... Aby stavěli budovy a vyčkávali. Rozhodně aby neposilovali soupeře tím, že budou stavět stále znovu malá a slabá vojska...
My, řízením osudu silnější, musíme s HUNTS válčit nepřímo. Sílit. Sílit a sílit. My vedeme. Chtějí-li být HUNTS silnější než my, musí nás porazit, nebo předstihnout tím, že posílí jinde. My musíme být silnější... A tři dny před závěrečným Armageddonem to třeba budeme my, kdo zvedneme štíty... Naši slabší zvítězí s námi.
