Bydlím snad 100 výškových metrů nad Vltavou, cca v nadmořské výšce 314 m. Kdyby se ke mně dostala voda... Tak to už by byl celoplanetární problém.
Takže současná povodňová situace se mě přímo nedotýká. Jsem už sice skoro měsíc dědictvím jediným majitelem mlýna, ale ten je na velkou vodu postavený a od 17.století mu žádná povodeň nic podstatného nevyvedla. Zkrátka proteče skrz.
Nicméně si uvědomuju, že všichni takové štěstí nemáme. 
Co najít na současné situaci pozitivního? Meteorologická služba zafungovala po čertech dobře. Zdá se, že stát, kraje i obce, celá státní správa, všechno je připravené. Nepochybuju, že se najdou nedostatky. Ale ve srovnání s lety 1997 a 2002, nebe a dudy.
Když Putin přepadl Ukrajinu, přestalo se psát o covidu. Teď máme povodně a přestane se psát o Ukrajině. Co bude muset zase přijít, aby se přestalo psát o povodních? To je jen takový povzdech... Takhle prostě média fungují. S tím se nic nenadělá.
A proč tohle píšu, co mám na srdci? Dilema. Zítra mám asi v jednu padla. Mám jít fotit Vltavu, nebo třeba Rokytku... ? Byla by to povodňová turistika? Byl by to hyenismus? Nebo by to byla normální dokumnetace? Já nevím.
Co Vy? Fotíte? Nebo pomáháte zachraňovat? Na to druhé už nemám fyzičku.
