Fotografie... K článku tak nějak patří. Ale co pořád fotit? Pamatujete na #googlyeyes ?
Vlastně ani nevím, jestli ten projekt ještě funguje. Ale svého času mě to bavilo. Skřítek Čimísek. Třeba zase začne? To dubisko je ve Stromovce. Tedy v Královské oboře.
Jo a to hubnutí. Už jsem zase na metráku. Jestli byste chtěli příklad nerzdravého životního stylu, tak si na mě můžete ukázat prstem. Na pořátku října jsem pravděpodobně prodělal covid. Jedním ze znaků bylo i naprosté nechutenství. Za říjen jsem shodil 6 kg. No a za listopad jsem je zase nabral...
Při stresu se uklidňuji jídlem. Pokud možno rychlým... Takový buřt s rohlíkem... Ňam, ňam, ňam. Hýbu se celkem dost. Ale jím ještě víc. Jenomže mám už skoro desetiletého syna, tak potřebuju ještě vydržet osm let. A jak na to?
Se stresem celkem nic dělat nemůžu. Se svou odolností na něj taky moc ne. Tak se musím ukáznit a změnit jídelníček a některé životní návyky. Navíc bych tyhle svoje nešvary pravděpodobně předal i na syna.
Na promýšlení si svého zdraví a kondice je tu 
Třicet kilo... To vypadá obludně. Ale tři kila měsíčně... To je vlastně docela málo. Cítím jako chybu si všechno naráz zakázat, úplně všechno změnit. To bych nedal. Recidivoval bych zpátky k tomu, co znám, a v plném rozsahu. Takže půjdu cestou postupného omezování.
Alkohol opravdu nepotřebuji. Tak ho úplně vypustím. Takové ty sladké tyčinky, čokoládu, dortíky... Prostě sladké. To taky nepotřebuju. Pro začátek tohle. No a místo uzenin si udělám česnekovou pomazánku z tvarohu a jogurtu. Občas si dám k večeři na sucho pečené brambory. A uvidím za měsíc.
Actifití hlášení teď budu chvíli produkovat, jen když pojedu do nemocnice na vyšetření. Pohyb... S metrákem nejakou úžasnou pohybovou aktivitu neplánuju. To tak až budu pod devadesát. Nechci si zničit klouby a kdoví, jestli by to teď moje srdce utáhlo...
No, bude to zajímavé. Dám to, nedám? Nevím, uvidím.