This is a follow-up to my article from yesterday. @krakonos/carps-kapri I am reflecting on various aspects of fishing in the Czech Republic, specifically in its capital, Prague. Today, I'm wondering whether fish caught in the capital city's rivers—which is traditionally an industrial city—are nutritionally valuable, or whether, on the contrary, they pose a risk to public health.
Toto je pokračování mého včerejšího článku. @krakonos/carps-kapri Zamýšlím se nad různými aspekty rybolovu v České republice, v jejím hlavním městě, Praze. Dnes přemýšlím o tom, jestli jsou ryby vytažené z řeky v hlavním městě tradičně průmyslové země výživově hodnotné, nebo jsou naopak rizikem pro veřejné zdraví.
I’m reposting this second photo from yesterday’s article. In the first photo, you can see where it was taken: near the Svatopluk Čech Bridge, in the historic center of Prague.
I’m reposting this second photo from yesterday’s article. In the first photo, you can see where it was taken: near the Svatopluk Čech Bridge, in the historic center of Prague.
The 1989 revolution brought both desired and undesired progress. For a short time, the environment became a priority. All sorts of treatment plants and facilities were built to reduce the environmental impact of manufacturing, mining, and agriculture. Many manufacturing companies went bankrupt or were privatized. And the new owners moved production further east, to Asia.
Are our rivers—and nature in general—safe for our health now? Is there any old environmental contamination left in them?
Tuhle, druhou, fotografii přebírám ze včerejšího článku. Na první fotografii vidíte, kde byla pořízena. V blízkosti mostu Svatopluka Čecha, v historickém jádru Prahy.
Je to už 36 let, co byla v mé zemi svržena komunistická vláda. Tahle vláda nejevila o životní prostředí žádný zájem, ani se o něj nestarala. Zaměřovala se výhradně na vykazování množství tun různých vytěžených surovin a vyrobených produktů. Čím více, tím lépe. Péče o přírodu a zdraví lidu byla až na posledním místě.
Revoluce roku 1989 přinesla chtěný i nechtěný pokrok. Životní prostředí se na krátkou dobu stalo prioritou. Objevily se nejrůznější čističky a zařízení snižující škodlivost výrob všeho druhu, těžby a zemědělství pro přírodu. A hodně výrobních podniků zkrachovalo, nebo bylo privatizováno. A noví majitelé přesunuli výrobu dál na východ, do Asie.
Jsou naše řeky – a příroda obecně – dnes bezpečné pro naše zdraví? Zůstaly v nich nějaké staré zbytky dřívějšího znečištění?
In early June of this year, the Science and Technology Fair was held in Prague. It’s a recurring event, and my son—who is now 15—and I go there regularly.
The photo shows the booth of the Institute of Analytical Chemistry of the Academy of Sciences of CR. That’s where my son and I had the mercury levels in our hair tested. Just for fun. My son was curious about the method used to determine this. Mercury poisoning is extremely rare today. Things were different in the Middle Ages among alchemists, and back when mercury was used as a treatment for syphilis.
Počátkem června tohoto roku se v Praze konal Veletrh vědy a techniky. Je to periodicky se opakující akce a já s nyní patnáctiletým synem na ni pravidelně chodíme.
Na fotografii je vidět stánek Ústavu analytické chemie Akademie věd ČR. A právě tam jsem si já a syn nechali změřit množství rtuti v našich vlasech. Jen tak. Syna zajímala metoda, jakou se to zjišťuje. Otrava rtutí je dnes naprosto mimořádná. Jinak tomu bylo u středověkých alchymistů a v době, kdy se rtuť používala jako lék na syfilidu.
I’d completely forgotten what units these values are given in. A certain health risk begins at a value of 1, and a value of 2 is already genuinely dangerous. My number in this schedule is 68 and my son’s is 69. Our levels are well within a safe range. However, I have five times more mercury in my body than my son. That’s probably because I’m 60 and my son is 15. After all, I’ve absorbed more toxins over the course of my life than he has.
And that experience from the trade show came to mind as I watched a fisherman casting his line into the Vltava River. I’d love to eat that fish. Of course, that’s just my personal feeling. I don’t know what other factors might be at play. But I’d say that the Czech countryside is incomparably healthier today than it was in 1989.
Úplně jsem zapomněl, v jakých jednotkách jsou hodnoty uvedeny. Určité zdravotní riziko prý začíná na hodnotě 1 a hodnota 2 už je opravdu nebezpečná. Já mám číslo 68 a syn 69. Naše hodnoty jsou ve velmi bezpečném pásmu. Nicméně ve mně je rtuti 5x víc než v synovi. To bude tím, že mně je 60 a synovi 15. Přeci jen jsem za svého života do sebe vstřebal víc škodlivin než on.
A tenhle zážitek s z veletrhu se mi vybavil, když jsem pozoroval rybáře lovícího ve Vltavě. Já bych si tu rybu k jídlu klidně dal ... Samozřejmě, je to jen o mém pocitu. Další své hodnoty neznám. Ale řekl bych, že česká příroda je dnes nesrovnatelně zdravější než v roce 1989.
The text was written in Czech and translated using an automatic translator.
